Matematické pohádky: Červnová pohádka

Já nevím, děti, že ti dospěláci vždycky všechno pomotají. Představte si, že si někteří z nich myslí, že prý šestý měsíc v roce se jmenuje červen proto, že se něco začíná červenat. No, je to možné?! Vždyť každý přece ví, že červen se původně psal se dvěma v, tedy „červven„, neboť to byl měsíc, kdy vylézali červi ven. Červíkovi Pepíkovi jednou jeho manželka červice Hromnice povídá: 
„Mužíčku, červíčku Pepíčku, je ten červven, co kdybys svolal všechny červi na velký červí sněm?“ Pepanovi se ta myšlenka zalíbila a tak poprosil žabí poštu, aby tuto zprávu rozšířila. Žáby, jak známo, stejně všechno vykvákají, tak se pozvánka na „slezinu„, neboli „splaz„, což je do člověčí řeči přeloženo sraz brzy rozšířila po širokém, dlouhém i vysokém okolí. Prvního června se na určeném místě objevil první červík a každý následující den se jejich počet zdvojnásobil. Přesně třicet dní (tolik jich má červen) trvalo, než se slezli a splazili všichni účastníci. Mě by, děti, zajímalo, kolikátého června se připlazila polovina všech červíků. 
(řešení: Polovina účastníků se připlazí za 29 dní, tedy 29. června. )