Matematické pohádky: Jak se Honzík učil matematicky

Jednoho dne povídá Honzík: 
„Táto, já už nechci být prostým člověkem, chci být pánem.“ 
„Víš-li pak, že pán musí umět matematicky,“ povídá táta. „Nu což, jdi do světa a zkoušej!“ Honzík došel sotva za humna a tu již vidí pána, jak říká: 
„Ječmen z 12 hektarů po 4 tunách 463 kilogramech.“ Honzík si opakoval tato slova, ale to už vidí dalšího pána, jak říká: 
„Oves z 10 hektarů po 3 tunách 320 kilogramech.“ Honzík si celý nadšený opakoval dvě předchozí věty a sám pro sebe si říká: 
„Já nevím, co táta má na té matematice, vždyť je to tak snadné.“ Potom viděl ještě dva pány, kteří říkali: 
„Pšenice z 18,5 hektaru po 3 tunách 906 kilogramech.“ a „Žito z 10 hektarů po 3 tunách 20 kilogramech.“ Pak šel Honza domů, poněvadž se mu zdálo, že již dost umí matematicky. Věty vyhrkl na tátu a ten zděšen povídá: 
„Mámo, Honzíka chytá fantas.“ 
„I kdepak, táto, teď alespoň víme, kolik místní statkáři sklidili dohromady obilí.“ Děti, víte to také? 
(řešení: 189 tun 217 kilogramů)