Medvěd, prase a liška

Spolčili se medvěd, prase a liška a dohodli se, že zorají zem a zasejí pšenici, aby se měli čím živit. Ptají se jeden druhého, co kdo bude dělat a jak si opatří obilí k setí.
Prase povídá:
„Já převrátím koš a ukradnu semena a svým rypákem zorám zem.“
Medvěd povídá:
„Já budu sít.“
A liška povídá:
„Já svou oháňkou zem uvláčím.“
Zorali, zasili. Přišly žně. Začali se dohadovat, jak budou žnout.
Prase povídá:
„Já pšenici požnu.“
Medvěd povídá:
„Já budu vázat snopy.“
Liška povídá:
„Já budu sbírat klasy.“
Pšenici požali a v snopy svázali. Teď se začali dohadovat, jak budou mlátit.
Prase povídá:
„Já udělám mlat.“
Medvěd povídá:
„Já snopy svezu a taky budu mlátit.“
Prase povídá:
„Já budu snopy natřásat a oddělím slámu od pšenice.“
Liška povídá:
„Já svou oháňkou vyfoukám plevy ze pšenice.“
Prase povídá:
„Já pšenici vyčistím.“
A medvěd povídá:
„Já obilí rozdělím.“
Všechno provedli. Medvěd obilí rozdělil, ale nerozdělil ho správně. Praseti dal jenom slámu, jak ho o to požádalo, pšenici si nechal sám a lišce nedali nic.
Liška se rozzlobila, řekla jim, že si půjde stěžovat a že přivede jednoho carského úředníka, který obilí rozdělí spravedlivě.
Prase a medvěd se polekali.
Medvěd povídá praseti:
„Zahrab se, prase, do slámy, a já si vylezu tady na tu hrušku.“
Prase se zahrabalo do slámy a medvěd vylezl na hrušku. Liška šla, vyhledala kočku a pozvala ji do spolku, že půjdou spolu na humno chytat myši. Kočka věděla, že na humně je myší dost, a tak ráda šla. Po cestě pořád honila ptáky.
Medvěd na hrušce je už zdaleka viděl, i povídá praseti:
„Je zle, prase, tamhle si liška vede strašlivého bumbašira: přehodil si přes sebe kožich z kuny a chytá cestou ptáčky křídláčky.“
V tom kočka zmizela medvědovi z očí a trávou se dostala až na humno. Jak hledala myši, začala hledat po trávě. Prase zvedlo hlavu, aby viděla, co se děje. Kočka považovala jeho rypák za myš, skočila a drap prackami prase za rypák.
Prase se leklo, zakviklo, vyskočilo a hajdy k potoku. A kočka se zase polekala prasete a hajdy na hrušku. Medvěd myslel, že už prase zadávila a že teď jde na něj, i spadl ze strachu z hrušky na zem, potloukl se a pošel.
A tak lišce všechno zůstalo, i zrní i sláma.