O holčičce s kukátkem

V jedné velké nemocnici ležela na postýlce u okna malá holčička, měla bolavé nožičky, nemohla chodit a tak pořád jen koukala na televizi nebo z okna. které vedlo na ulici a chodili po něm lidé a tak měla stále co pozorovat.

Jednou za ní na návštěvu přišla babička a ptala se jí co by si přála, já bych si chtěla kukátko řekla holčička a tak jí babička přinesla kukátko, než odešla tak jí pověděla, že to není obyčejné kukátko. Je snad kouzelné? divila se holčička. Uvidíš usmála se babička a odešla.

Holčička si dala kukátko k očím a koukala se z okna na ulici, zrovna šla paní s pejskem a holčička viděla jak se sehnula a pejska pohladila. To není žádné kouzelné kukátko zlobila se holčička je úplně obyčejné, vždyť já nic zvláštního nevidím, položila kukátko na noční stolek a usnula. Ráno po snídani se rozhodla, že opět kukátko vyzkouší a opravdu po ulici se divně motal nějaký pán byl celý špinavý a uválený měl červený nos a modrý kabát, ale v kukátku byl celý v černém.

To je divné žasla holčička, vždyť ten pán má barevné oblečení ale v kukátku ho vidím černě. Zrovna šla také ta paní s pejskem, který na pána štěkal, pán začal na paní křičet. V kukátko ji holčička viděla pěkně barevnou kdežto pána jen v černém. To bude asi opravdu kouzelné kukátko, řekla si holčička a začala hrát sama se sebou takovou hru, nejprve se podívala na ulici bez kukátka a zkoušela si tipnout kdo bude v kukátku černý a kdo barevný, někdy se strefila, ale jindy, ikdyž byla přesvědčena, že ten pán nebo paní bude celý černý tak byl v kukátku pěkně barevný.

Jedenkrát za ní zase přišla na návštěvu babička a protože bylo venku krásně posadila holčičku na vozík a vzala ji na procházku. Jeli spolu po městě babička tlačila vozík a holčička se usmívala a rozhlížela se kolem sebe.

Babi podívej, řekla když do nich strčil zamračený pán a něco si brblal ten bude v kukátku určitě černý, a také byl. Když jim na chodníku pomohla jedna slečna zatlačit vozík, věděla holčička, že bude v kukátku určitě hezky barevná a také byla.

Když přijely zpátky do nemocnice vzala si babička kukátko a dala ho do tašky. Babičko ty už mi tady to kukátko nenecháš? ptala se holčička. Ne usmála se babička ty už mé kukátko nepotřebuješ.