O létajícím princi

To byli jednou dva tovaryši, jeden truhlář a jeden soustružník a ti měli složit mistrovskou zkoušku a to nebylo tenkrát jen tak, člověk musel vyrobit něco opravdu pozoruhodného. Truhlář se pustil do díla a řezal a brousil a kutil, až měl jednoho dne hotový stůl. Nebyl to ovšem ledajaký stůl, tenhle dokázal sám od sebe plout po zemi jako loď. Soustružník v tom čase zase vyrobil křídla, se kterými mohl člověk létat jako pták. Když pak lidé oba mistrovské kousky hodnotili, dospěli k závěru, že truhláři se vedlo lépe, jeho stůl vyhrál. To soustružníka roztrpčilo, vzal svoje křídla a připjal si je a pak s nimi zamával, zvedl se do výše a letěl pryč. l etěl celý den i celou noc, až přiletěl do jedné cizí země. To vám bylo pozdvižení, když se snesl na dvůr královského paláce. Sám mladý princ, který byl jeho letem očarován, seběhl dolů a prosil ho, aby mu svoje křídla půjčil, že se mu dobře odmění. Tak soustružník svolil a křídla dal princi a dostal za to pěkný obnos, aby z toho mohl žít až do smrti. p rinc si zatím připjal křídla a vznesl se do výše. Letěl a letěl, až dorazil do královského města v sousední říši a tam uviděl překrásnou vysokou věž. Sestoupil dolů a od lidí se dozvěděl, že v té věži bydlí ta nejkrásnější princezna na světě, kterou tam ukryl její otec král, protože bylo předpovězeno, že mu ji jednoho dne unesou. p rinc byl zvědavostí málem bez sebe, nemohl se dočkat noci, kdy si zase připne křídla a vyletí k věži, aby se na princeznu podíval. Sotva se setmělo, vydal se k otevřenému oknu a nahlédl dovnitř. Inu, musel přivřít oči nad tou krásou, co ho tam čekala. A protože se princezně také líbil a ona tam byla tak dlouho sama, měli se rádi a zaslíbili se sobě. Tohle jejich štěstí ale netrvalo dlouho. Třetí noci vtrhli do věže královi strážci, oba hříšníky popadli a odvlekli ke králi, který je odsoudil k smrti. n a zámeckém nádvoří postavili obrovskou hranici, na které měli být princ i princezna upáleni. Princi dovolili vzít jeho křídla, protože netušili, k čemu mu taková podivná věc slouží. Když hranici zapálili a plameny se začaly pomalu šplhat až k nohám odsouzenců, připjal si princ křídla, princeznu vzal do náruče a odnesl ji do své říše. k dyž se vrátil na otcovský zámek, zavládl tam obrovský jásot a radost, protože ho měl každý za ztraceného a starý král mezitím zemřel žalem, a tak se princ stal králem a princezna jeho královnou. a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání. z a nějaký čas přinesl posel zprávu, že sousední král dal rozhlásit, že tomu, kdo mu přivede zpět dceru, dá půlku království. To se mladému králi zamlouvalo, vyzbrojil velké vojsko a v doprovodu mladé královny se vydal do sousední říše, aby ji předal jejímu otci. s ousednímu králi pak nezbylo než splnit slib, a tak se nakonec létající princ stal králem i sousední říše a se svojí krásnou královnou žil šťastně až do konce svých dní.

Autor:Bratři Grimmové