O pracovních strašidlech

Už jste si tu mezi našimi pohádkami mohli přečíst něco o školních strašidýlkách. Pokud jste to opravdu udělali, byli jste otráveni, že ti dospěláci zase mají výhody a strašidla je netrápí (pokud jste děti), nebo jste byli otráveni, že zajímavé a poetické průšvihy mají pouze děti a dospěláci jen ty obyčejné (pokud už je vám trochu víc let). Není to tak, strašidla se hemží i kolem dospěláků. Jen ty dospělé oči už jsou takové otupělé, že strašidýlka nevidí a dospěláci si jejich zlomyslné činy vysvětlují pomocí Parkinsonových nebo Murphyho zákonů. Leckterý dospělák, který si přečetl titulek, si pod pojmem „pracovní strašidlo" vzpomene na svého šéfa, případně na kolegu, který mu minulý týden pustil těžký kus železa na nohu. Netuší, že se kolem něj motají maličcí nenápadní skřítkové, obvykle zvaní „Škodivík Parkinsonův". Jejich hlavní životní náplní je kazit lidem práci. Jsou šťastní, když jejich zásluhou něco nefunguje. Ucpávají potrubí, trhají dráty nebo vyhazují pojistky. Když držíte poslední šroub, určitě vám ho jeden škodivík vyrazí z ruky a druhý hned na podlaze sebere a hodí do kanálu. Velmi záludné strašidlo je například „Bonzovník Šéfomilný". Když si po hromadě odvedené práce vezmete na chvíli do ruky noviny, přiláká rafinovanými úskoky vašeho šéfa, aby vás přišel zkontrolovat, kdežto když pracujete, až se z vás kouří, odláká ho jinam, kde jiný nešťastník právě otevřel noviny nebo pytlík se svačinou. Bonzovník je výjimka mezi strašidláky, protože poměrně často pracuje týmově s Naštvavačem Nevybíravým a Katastrofíkem Nenechavým. Pokud pracujete s počítači, určitě jste se setkali s „Datožroutem škodoradostným". Je o něm známo, že se živí datovými soubory. Určitě jste ho už viděli, to je ten šklebící se ksichtejček, co se na vás zazubí z obrazovky poté, co odkliknete URČITĚ SMAZAT a způsobí, že si uvědomíte, že jste si právě zlikvidovali celodenní práci. Datožrout se také rád prochází po povrchu pevného disku nebo diskety a škrabe dírky zrovna tam, kde máte ta nejcennější data. To ovšem zdaleka nic není ve srovnání s bestií eufemicky označovanou 16 Uživatelův přítel nejvěrnější. Pokud nevíte, o koho jde, tak to je ta potvora, která umí způsobit, že Vám Vaše milé počítadlo sdělí „Program provedl neplatnou operaci, a bude ukončen", ve chvíli, kdy takto zlikviduje několikahodinovou práci (případně ještě před tím, než na počítači cokoli provedete). Nevím ovšem, jestli náš počítač není odborově organizován a toto není jen svérázná podoba generální stávky. V počítači pak ještě přebývá „Přechmaták všeobecný", jehož působením se záhadně stěhují klapky na klávesnici, takže i když píšete (o ty vy přece vždycky píšete!) naprosto správně, napsaný text je plný překlepů. Občas také způsobí, že váš e-mail odejde někam úplně jinam než měl, protože seznam adres nějak samovolně poskočil o řádek nahoru nebo dolů. Také další z „výdobytků" moderní techniky - mobilní telefon – v sobě ukrývá spoustu zajímavých pidižvíků. Například „Zvonimír všudypřítomný" pečlivě hlídá, kdy vám zvonění mobilu nejvíce zkomplikuje život. To pak nastane jeho chvíle – a zazvoní. Třeba zrovna šplháte na stožár, kličkujete nepřehlednou křižovatkou nebo vítáte vzácnou obchodní návštěvu. Častým společníkem zvonimíra je „Spletovník omylův", to je ten, co vám neustále podsouvá špatné číslo. Někdy vyvádějí alotria společně, to vás pak v důležité chvíli vyruší telefon a je to omyl. V kancelářích také zhusta přebývá „Ukrývač potměšilý". Pokud hledáte spis, který jste přece před chvilkou drželi v ruce, chechtá se vám, dobře ukryt mezi šanony. Papíry nejí, pouze je ukrývá do nesprávných hromad nebo složek. Živí se zbytky kávy a cukru, které najde po šuplíkách. Znám jednu kancelář, kde se rozhodli vystrnadit ukrývače tím, že kávu pijí zásadně někde jinde, třeba na chodbě nebo ve vedlejší kanceláři. Neudělali dobře, na uprázdněném místě se shluklo velké množství „Krčičů oslorohých", kteří se jinak s ukrývači nesnášejí. Pozor – Krčiče oslorohého si nepleťte s příbuzným druhem „Krčičem tiskárnovým". Ten se dostatečně vyžije mudláním papíru v tiskárně a s jiným strašidly se nepře. Jejich příbuzný Zapékač fóliový žije pro změnu v kopírkách a vzbudí se vždy, když potřebujete rychle připravit přednášku nebo prezentaci, případně když máte poslední fólii a je večer, takže jinou určitě neseženete. Všechna ta strašidla (na mnoho jsem určitě zapomněl, za což se mi pomstí tím, že se při nejbližší příležitosti připomenou zvlášť povedeným kouskem), mají nejspíš jeden jediný smysl: Mají nás připravit k proměně uštvaného pracujícího ve spokojeného moudrého a vyrovnaného důchodce.