O vodníčkovi

Za kopcem ve velkém rybníku žil jeden vodník. Byl celý zelený. Měl také malého vodníčka. A ženu vodničku.. Za kopcem ve velkém rybníku žil jeden vodník. Byl celý zelený. Měl také malého vodníčka. A ženu vodničku.

Jednou se museli všichni odstěhovat. Potok byl moc špinavý. Přestěhovali se do sousedního rybníka.

Uviděl rybu. Ryba byla veliká. Vodníček se jí bál. Ona mu ale řekla: „Neboj se mě, já jsem jenom ryba. Já jsem chytrá ryba.“ „Aha.“ Odpověděl jí vodníček. Ryba mu řekla, že kousek dál jsou malé rybky, že si s ním zahrají. Tak šel vodníček dál. Našel jednu malou rybku. Byla malá, tak se jí nebál. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Ne, já jsem taková malá.“ Tak hledal dál, až našel tlustou rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Ne, já jsem taková hnilá.“ Tak šel dál a našel krásnou rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Ne, já se bojím.“ Odpověděla mu. Tak šel dál a našel upovídanou rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. Neodpověděla mu. Tak šel dál a našel hodnou rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Ale já musím jít pomoct kamarádce s úklidem. Možná zítra.“ Tak šel dál a našel nemocnou rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Ale ne, já jsem nemocná. Zkus nějakou zdravou rybu.“ Odpověděla mu. Tak šel dál a našel nevěřící rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Ne. Stejně si se mnou nechceš zahrát!!!“ Vodníček se lekl a nechal ji. Tak šel dál a potkal šťastnou rybu. „Zahraješ si se mnou?“ Zeptal se jí. „Nemůžu, půjdu si hrát s druhým kamarádem.“ A když odcházel, byla už ryba trochu zamyšlená. Tak šel dál a našel zářící rybu. Chtěl se jí zeptat, ale, když se jí podíval do očí, tak jí zářili a on se bál, tak se jí nezeptal.

Už byl z toho hledání celý unavený a zklamaný, že si s ním žádná ryba nechce hrát. Řekl si, že zkusí počkat doma, jestli si to nějaká ryba rozmyslí a půjde si s ním hrát. Doma se zatím naobědval a na chvíli usnul.

Probudila ho hodná ryba. „Tak si pojď hrát.“ Řekla mu. Vodníček celý šťastný za ní utíkal a hodná ryba se mu proměňovala v moudrou rybu, tlustou rybu, nemocnou, hnilou rybu a všechny ostatní a i svítící, ale vodníček se už nebál.

Nakonec se svítící ryba proměnila v malou vodničku. Řekla mu, že to byla ona, všechny ty ryby. Potom se spolu hrály.

Tak našel vodníček kamarádku.