Pavouk Lojzík a netopýr Vilík

Pavouk si myslel, že je nejošklivější na světě. Byl zalezlý na půdě a tam se mu líbilo. Byl nejlepší tkadlec a tkal super sítě, ze kt. Žádná moucha neunikla. Jednou vikýřem vlétl netopýr, zavěsil se a hned spal. Když se oba probudili, lekl se jeden druhého. Pak se dali do řeči. Pavouk řekl „Ty také nejsi zrovna nejkrásnější….také to znáš, když tě lidé uvidí, hned křičí?“ „Jo jo, to znám….mě se bojí dokonce úplně všichni…. Ale divím se, že i tebe se bojí – vždyť nosíš štěstí a chytáš mouchy. Také bych chtěl být tak užitečný…“. Pavouk se nadýmal pýchou a byl rád a bavili se dál…Domluvili se, že budou bydlet spolu a netopýr byl moc rád! Už nechtěl tolik cestovat a chtěl se zabydlet. Pavouk si zase řekl, že i když netopýr není nejkrásnější, je důležité, že se chová hezky a je dobrý kamarád. Moc hezky vyprávěl o cestách, které uskutečnil. Pavouk ho obdivoval, sám se bál cestovat, bylo mu dobře jen na půdě…A tak spolu hezky žili.

Důležité není jak kdo vypadá, ale jak se kdo chová. Podle toho si máme vybírat přátelé