Proč jsou šneci pomalí

Kdysi dávno pradávno byli šneci nejrychlejší zvířátka na zemi. I když nemají nožičky, dokázali běhat tak rychle, že vypadali jen jako záblesk, co se zničehonic objeví a hned zase zmizí. Na svou rychlost byli šneci náležitě hrdí. Tak moc hrdí, až začali být nafoukaní a začali se povyšovat nad ostatní zvířátka. A taky byli bezohlední. Bylo jim jedno, jestli do někoho vrazí. Jim se nikdy nic nestalo, ale spousta zvířátek si ze setkání se šnekem odnesla pohmožděnou packu či nožičku. Nic nepomáhaly prosby, nic nepomáhaly hrozby, šneci se zvířátkům jen vysmáli a frnk ..... byli pryč.
Nejhorší ze šneků byl Blesk. Sám si tak začal říkat, aby každý věděl, že právě on je nejrychlejší šnek na světě. Byl to ten nejnamyšlenější a nejnafoukanější šnek široko daleko. Blesk byl svou nadutostí tak moc protivný, že ho i samotní šneci nemohli vystát.
Jednoho dne došla šnekům trpělivost a rozhodli se uspořádat závod. Prý jestli je Blesk opravdu tak rychlý, ať to dokáže v závodě s ostatními šneky. Samozřejmě, že si každý šnek myslel, že právě on je ten nejrychlejší a že právě on závod vyhraje. A tak se šneci celkem snadno dohodli na podmínkách a trase závodu.
Všichni šneci začali na velký šnečí závod poctivě trénovat. Vždyť šlo o tolik! O titul nejrychlejšího šneka na světě! Nejhorlivěji ale trénoval Blesk.
Nadešel den velkého šnečího závodu. Na startu se už chystali všichni šneci. Každý si svou ulitu naleštil, aby byl nejkrásnější. Na šneky byla opravdu krásná podívaná. Sešla se tu i zvířátka z okolí. Raději být u startu, než se připlést závodníkům do cesty. Medvěd, který dělal šnekům rozhodčího, zahájil závod. Sotva mávl vlaječkou, zaprášilo se a šneky už ani v dálce nebylo vidět.
Sami závodníci se doslova prali o to, aby byli v čele, na prvních místech. Ale první byl Blesk. Opravdu byl nejrychlejším šnekem. Běžel, ba přímo letěl úplně první, daleko před ostatními, se slastným pocitem, že závod vyhraje, že mu všichni budou tleskat, všichni se mu budou klanět, všichni ho budou obdivovat .....
Blesk snil o krásných časech, které mu nastávají, že úplně přehlédl jednu důležitou věc ..... už nebyl první, ale poslední! Všichni šneci ho předběhli! Ale co, copak on není nejrychlejší? Snadno je dožene a předběhne a zase bude první. Ale ať se snažil sebevíc, ať utíkal ze všech sil, ostatní šneci se mu jen vzdalovali. Bleskovi docházely síly. Tak pilně totiž trénoval, ve dne v noci běhal, až byl obrovsky unavený. Na závod přišel nevyspaný a vyčerpaný. Uvědomil si to ale až teď, když už před sebou místo šneků viděl jen maličký obláček prachu na obzoru.
Do cíle dorazil jako poslední, někdy v podvečer, a tak zničený, že byl div, že se do cíle vůbec doplahočil.
Blesk celý týden po závodu promarodil. Víc než zdraví ho ale trápila uražená ješitnost. To on měl vyhrát závod! To on byl přeci nerychlejší šnek! A ostatní šneci se mu teď začali posmívat.
Blesk se ze začátku hodně trápil, dokonce i plakal. Pak ale dostal úžasný nápad! Když nemůže být nejrychlejší šnek na světě, bude nejpomalejší šnek na světě! A hned se začal plazit strašně pomalu a všude rozhlašoval, že žádný šnek není pomalejší než on. Vždyť právě Blesk dorazil do cíle jako poslední, a to navíc skoro za tmy! Ostatní šneci byly naštvaní. Protože byli úplně všichni ješitní, rozhodli se, že oni budou nejpomalejšími šneky na světě. Předháněli se tak moc, až zapomněli, že se vůbec někdy uměli plazit rychleji, či dokonce že kdysi uměli běhat! A ostatní zvířátka jim to ani nepřipomínala, protože od pomalých šneků žádné pohmožděné tlapky neměla.

Zdroj:www.abatar.cz