Rak co předběhl lišku

Liška a rak se spřátelili a pobratřili se spolu. Spolu pole zaseli a sklidili plnou stodolu pšenice. Řekla liška rakovi:
„Starosta mi radil, abychom pšenici rozdělili na tři díly. Dva díly pro mne a jeden pro Tebe.“
Rak s tím však nesouhlasil. Dva díly chtěl sám. Dlouho se radili, dlouho se hádali, ale dohodnout se nemohli. Nakonec řekl rak:
„Pojď, budeme závodit. Kdo dřív doběhne tamhle na ten kopec, ten dostane dva díly pšenice.“
Liška souhlasila a byla ráda. Věděla, že nad rakem snadno zvítězí.
„Běž první!“ řekl jí rak, ale jak liška vyběhla, chytil se jí klepetem za ocas a už se jí nepustil. Liška si toho ani nevšimla. Když už byla liška skoro na kopci, řekla si:
„Musím se podívat, kde ten rak zůstal.“
Otočila se zpátky a dívala se z kopce dolů. A vtom se rak pustil ocasu, ještě kousek popolezl, aby byl docela na samém vršku, a pak zavolal na lišku:
„Tak pojď! Čekám tady na Tebe už celou věčnost.“
Liška se nemohla vynadivit, jak se rak tak rychle dostal na kopec, ale co to všecko bylo platné. Rak zvítězil a dostal dva díly pšenice.