Rumcajs - 23. Jak se Rumcajs potkal s císařpánem

Císařpán se rozhodl, že se nejdřív podívá na Rumcajse sám. Za záminku si vzal, že se musí přesvědčit, jestli vojáci v Jičíně dobře execírujou. Sedl si ve Vídni na koně a jel. 
tu dobu nestál osud věrně při Rumcajsovi a přistrčil ho císařpánovi rovnou do cesty. 
ten nešťastný den Manku napadlo, že na pasekách natrhá kytku pelyňku a donese ji do Jičína na trh. Rumcajs že půjde taky. A šli.
Jičíně na náměstí rozložila Manka pelyněk všem na očích a začala k sobě vábit jičínské hospodyně: 
„Kupte si pelyněk, je hořký jako pes a pomáhá na žaludek. Kupte si ten pelyněk!“ 
Rumcajs to poslouchal jen chvilku. 
„Mordturek, Manko, mně se kroutí hořkost pod jazykem už jen z Tvých řečí,“ povídá, a že se radši půjde projít po městě. 
V ulici blízko u náměstí zahlídl v okně smutnou panenku, jak zalívá slzami kytku v kořenáči. 
„Kdopak Ti, panenko, ublížil?“ zeptal se Rumcajs. 
„Ale jel tudy ulicí na kobyle hejtman Kárlitschek a vzal mi na vojnu mého Kubu,“ řekla smutná panenka. 
„Kárlitschek, říkáš?“ Rumcajs se lehkým loupežnickým krokem vrátil na trh a popadl tam Manku i s kytkou pelyňku: 
„Stala se nespravedlnost. Musíme pod čeřovskou stráň na cvičiště, na ten execírplac.“ 
Když tam došli, uviděli na cvičišti hejtmana Kárlitschka. Holínky má jako stébílka, rajtky bublinkové a čepici jak komín. Sedí na kobyle, v oku drží sklíčko a execíruje vojáky: 
„Mašíren marš, án, cvó!“ 
Vojáci pochodují sem a vojáci pochodují tam. 
„Nýdr!“ křikl hejtman Kárlitschek a všichni sebou hned flekli na zem. 
Jen jeden voják zůstal stát. Byl to Kuba té smutné panenky. 
„Ty neumíš cvičit nýdr?“ křikl na něho Kárlitschek. 
Kuba jen vzdorně hodil bradou, a ani slovo. 
Rumcajsovi se to Kárlitschkovo execírování nelíbilo. 
A hejtman Kárlitschek znovu rovnou na Kubu: 
„Tak já Tě tedy to nýdr naučím!“ 
V tom se ale Rumcajs přitočil hejtmanské kobyle k ocasu a vytrhl jí žíni. 
Kobyla vyhodila. 
„íhaha!“ 
A hejtman Kárlitschek sletěl dolů. 
Rumcajs jakoby nic, jen povídá Kubovi: 
„Tak vidíš. Pan hejtman Ti sám ukázal, jak se dělá nýdr.“ 
Kárlitschkovi se ale rázem přesypalo v hlavě, že to všecko nebylo jen samo sebou. Pomaloučku vstal, prohlídl si Rumcajse sklíčkem a zamekal: 
„Tuším tady kolem sebe zradu. A proto Rumcajs i Kuba půjdou sofort do basy, co se do nich vejde.“ 
A už je vede do basy, sám vpředu na kobyle a ti dva za ním pěšky. 
„Já jdu taky, já Tě, Rumcajsi, neopustím,“ povídá Manka a přidala se k Rumcajsovi. 
Chvíli tak šli a jede proti nim na černém koni oficír, zlato na kabátě. 
„Kdo je to?“ zeptal se Rumcajs Kuby. 
„Ale náš plukovník,“ řekl smutně Kuba. 
Rumcajs se jen usmál: 
„Tak tedy u něho Kárlitschkovi vylepšíme vojenský renomé.“ 
Řekl to a kývl tajně na Manku. Manka přiskočila a strčila Kárlitschkově kobyle do huby hrst pelyňku. Kobyla to bez chroustnutí spolkla, jak byla hladová. 
V tom už je míjí plukovník na černém koni. Hejtman Kárlitschek se vypnul v sedle a zasalutoval k čepici. Ale to už v jeho kobyle pracoval pelyněk. Ušklíbla se na plukovníka tak hořce, až mu sjela čepice přes ucho. Neřekl nic a jel dál. 
„Co se nepovedlo poprvé, povede se podruhé,“ povídá Rumcajs. 
Jen udělali pár kroků, potkali dalšího oficíra. Jede na hnědém koni a zlato má na kabátě i na kalhotách. Byl to jenerál. 
Manka se znova přitočila ke Kárlitschkově kobyle a nakrmila ji druhou hrstí pelyňku. Hejtman zasalutoval jenerálovi ještě lip a kobyla se na něho ušklíbla ještě hůř. Jenerál zasakroval, až z povětří spadla křepelka. Ale jinak zas nic. 
„Co se nevyvedlo dvakrát, do třetice jako by se už stalo,“ povídá Rumcajs. 
To už jim na bílém koni jede naproti sám císařpán. Rozhlíží se, jestli by tam někde neuviděl Rumcajse. Kůň pod ním samou pýchou jde k jedné straně, císařpánovi se. na blůze blýskají samé brilianty. 
V tu chvíli Rumcajs pošťouchl Manku do třetice. Manka vycastovala hejtmanskou kobylu poslední hrstí pelyňku. Hejtman Kárlitschek císařpánovi zasalutoval, div si dlaní neusekl ucho, ale jeho kobyla se na císařpána ušklíbla jako sám čert. 
Císařpán se zle urazil. Vyjel si na kobylu německy: 
„Hapták! A pověz mi, co praví předpis?“ 
Kobyla srazila paty a po německu odpověděla: 
„Cu befél! Když vojenská kobyla potká svého císařpána, zahledí se mu nadšeně do očí a zvolá íhaha!“ 
„Rychtyk,“ pochválil ji císařpán. „A co udělá císařpán, když se na něj vojenská kobyla ušklíbne jako sedm čertů?“ 
„Dá zavřít do basy hejtmana, co na ní jede,“ povídá podle předpisu kobyla. 
„Taky rychtyk,“ řekl císařpán a dal hejtmana Kárlitschka zavřít na sedm let. 
Zatímco císařpán s hejtmanem spolu takhle jednali, Rumcajs s Mankou odvedli Kubu z vojny domů, aby rozveselil svou smutnou panenku. 
Jenže když se císařpán vrátil z execírplacu do kasáren, už tam na něho čekali vyzvědači a všecko na Rumcajse prozradili: 
„Ten chlap, co Vás, Veličenstvo, urazil ušklíbavou kobylou a poslal Kubu domů z vojny, byl Rumcajs.“ 
„Ten potvora Rumcajs,“ dupl císařpán kramflekem. 
A poznamenal si do notýsku, že to tedy na Rumcajse navlíkne jinak.