Zkouška dospělosti

Kim a Many byli dva malí hroší kamarádi. Narodili se oba v květnu minulého roku a brzo spolu oslaví první narozeniny. Jejich běžný den vypadá asi takhle: Ráno nějaká ta rostlinka do bříška, potom celé dopoledne skotačit až do oběda. Po obědě chvíle otcovské výuky a přípravy na hroší dospělost, následována dalším dováděním a hraním až do večera. Kim a Many jsou obzvlášť veselí, což není pro hrochy typické. Hroši bývají často špatně naladěni a kdeco je vyvede z míry. Dokonce i hlava jejich stáda, statný hroch Grandy, si jich všiml. Jednou, když hráli na honěnou a Many do Grandyho nechtěně vrazil, zlostně na dva kamarády zaburácel: „Vtipálci, chovejte se už jako pořádní hroši! Ostatně, uvidíme se u zkoušky dospělosti.“ Ano, naši hrdinové věděli o hroší zkoušce dospělosti. Každý hroch musí v den svých prvních narozenin složit tuto zkoušku: Před celým stádem musí hroch vydržet pod vodou tak dlouho, dokud jiný hroch neoběhne celé jezero. Kdo zkoušku nesloží, je vyhnán ze stáda a musí jít svou cestou. Kdyby totiž zůstal, mohl by ohrozit ostatní členy svého stáda, když by na ně upozornil lovce svou hlavou nad vodou.

Many se Grandyho poznámce jen ušklíbl a běžel dál. Kim však posmutněl a povídá: „Všechna mláďata v mém věku už umí pod vodou vydržet, jen já mám strach.“ Manymu bylo Kima líto. Běželi spolu k jezeru a Kim zkoušel vydržet pod vodou, jak nejdéle dokázal, ale nikdy nevydržel déle, než Many oběhl půlku jezera. Oba kamarádi nakonec seděli u jezera a přemýšleli, co by se s tím dalo udělat. Zkouška dospělosti je za týden, moc času už nezbývá. Dlouho nemohli na nic přijít a začalo se stmívat, proto se domluvili, že budou oba ještě přemýšlet sami doma, třeba je něco napadne. Druhý den hráli Many s Kimem na schovávanou, když Many vyběhl z křoví s bambusovým stéblem. „Něco mě napadlo,“ volal na Kima. Běželi spolu k jezeru a mezitím Many Kimovi vysvětlil, co že to má za skvělý nápad. Vlezl do vody, potopil se, ale jen tak hluboko, aby kousek stébla čněl z vody. Za chvilku se vynořil nadšený: „Funguje to, schválně si to můžeš zkusit.“ Kim fintu s dutým stéblem vyzkoušel a celý se rozzářil radostí. „Vážně, vzduch z bambusu mi stačí. Teď už zbývá jen vymyslet, jak to udělat, aby si stébla nikdo nevšiml.“ Zkoušeli všelijaké fígle, barvili stéblo hlínou a Kim trénoval, do jaké hloubky se musí potopit, aby ze stébla čněl jen opravdu malý kousíček. Se stéblem se Kim ve vodě cítil úplně bezpečně, jako by se v ní narodil.

Den před velkou zkouškou začal být Kim znovu trochu nesvůj. „Co když si stébla někdo všimne?“ „Co když to najednou nebude fungovat?“ O svých obavách řekl Manymu, ten se však nenechal strachem Kima unést. „Uvidíš, že to oba zvládneme. A jestli chceš, půjdeme si to ještě naposledy na jezero zkusit, abys měl opravdovou jistotu.“ Kim souhlasil, a tak se spolu vydali k jezeru. Sotva k jezeru docházeli, zaslechli od stáda poplašný signál, který značí příchod lovců. Jezero bylo od stáda poměrně daleko, dva kamarádi věděli, že se do skrýše pro hroší mláďata nedostanou včas. To už k jezeru přibíhali dospělí hroši ze stáda. Když Grandy mladé uviděl, zlostí celý zrudnul: „Co tady děláte? Jakto že nejste s ostatními mláďaty? Teď vám nezbývá než vydržet s námi pod vodou.“ Kimovi leknutím vypadlo stéblo z tlamy přímo někam do vody, už ho nestačil zachytit. „Co teď? Co si jenom počnu?“ říká Manymu, strachem se celý třásl. Many však už nestačil nic říct, jen Kima chytil za tlapu a společně se schovali pod vodu. Lovci byli u jezera hned, jak se za hrochy zklidnila hladina. Kim měl takový strach, že prozradí sebe i ostatní, že úplně zapomněl, že pod vodou dlouho vydržet neumí. Než si to uvědomil, lovci odešli a hroši mohli zase vyplavat nad hladinu.

Many s Kimem se radovali jako ještě nikdy předtím. Grandy k nim přišel a povídá: „Nahnali jste mi pěkný strach. Vidím ale, že jsem vůbec nemusel mít obavy. Vy dva jste už skoro dospělí hroši a zítřejší zkouška bude pro vás brnkačka. Příště se však pokuste tolik neriskovat, myslete taky na ostatní členy stáda.“ Kim a Many si vzali Grandyho slova k srdci a snažili se už vždycky držet blíž u stáda. Oba dva složili zkoušku dospělosti bez jediného zaváhání. Kim vlastně překonal strach ještě větším strachem. Vydržet pod vodou by dokázal už dřív, sám sobě ale namluvil, že to nesvede. A tak je svým nepřátelům-lovcům vděčný za to, že může zůstat se svým rodným stádem.

Zdroj:http://www.lanovecentrum.cz/cs/obecne/zkouska-dospelosti-1