Nevlastni dcera

Dobrý večer, děkuji za Váš dotaz. Píšete, že je pro Vás těžké přijmout manželovu dceru. To, co popisujete, je zcela lidské a vlastně i "normální". Máte svoji rodinu a snažíte se pro ni udělat jen to nejlepší, včetně toho, že si ji nechcete nechat nikým nabourat. Vaše dcera je pro Vás na prvním místě a tak to má být :) Musím velmi ocenit Vaši upřímnost a to, jak jste Váš problém zcela otevřeně pojmenovala. K Vašemu příspěvku mne napadá hned několik komentářů: Starší dcera je stále ale dcera. To, že si k ní manžel nenašel cestu- za to ona nemůže. Bohužel nemůže za to, že se narodila mladým rodičům, kterým manželství (či partnerství) nevydrželo, a že k ní otec netíhne. Možná proto ji tchyně upřednostňuje- vnímá ji jako někoho, kdo "přišel" o otce, kdo musí žít v rozpadlé rodině, a přitom její další vnučka má vlastně vše- mámu, ale i tátu, který si k ní tu cestu našel. Možná proto ji tchyně bere na dovolené a bere si jí k sobě, protože je třeba vůči holčičce empatická a chce jí to co nejvíce ulehčit. Zkuste se na to podívat z té druhé strany- kdyby Vaše manželství nevydrželo, také byste určitě chtěla pro svoji dceru to nejlepší, aby rozchod rodičů prožívala co nejšetrněji a snažila byste se jí to zpříjemnit (např dovolenými atd). Zde se nabízí otázka, proč Vám tak vadí, že se tchyně věnuje té starší. Byla byste spokojená, kdyby se věnovala holčičkám stejně, nebo byste chtěla, aby Vaše dcera byla na prvním místě i u tchyně? Vaše tchyně třeba ani vůbec netuší, že Vás to mrzí. Nebo třeba neví o tom, že byste chtěla, aby se Vaší dceři také věnovala. Promluvily jste si o tom? Další věc je to, že Vám tchyně naplánuje týden s dětmi. Pokud se na to necítíte, tak máte právo na to to odmítnout. Tchyně přece nemůže plánovat dovolené dalším dospělým lidem. Pokud se tak ale stalo, tak proč jste nakonec souhlasila? Proč si berete dovolenou Vy a ne Váš manžel (on je otec). Dále píšete, že nevíte, jak se ke starší (nevlastní) dceři chovat, že jí stále musíte něco vysvětlovat jako dítěti. Ona ale je dítě. Dětem obecně se musí vše opakovat a vysvětlovat, tak to zkrátka je. Spíš jde o to, zda to nevnímáte jako něco, co Vás otravuje, protože....(důvody, které píšete výše). Omlouvám se, ale nedá mi to, abych nenapsala svoji fantazii o tom, jak by ten týden mohl probíhat- už teď jste nervozní, jak to nebudete zvládat. Budete podrážděná, což se přenese na obě děti i na manžela. Týden sice uteče rychle, ale Vy budete naštvaná, protože jste musela nahlásit dovolenou a vlastně vše domluvila tchyně. Navíc starší dcera, která je upřednostňovaná babičkou, se bude s Vaším manželem mazlit a bude chtít jeho pozornost, což Vám bude nepříjemné...Opakuji, že to je jen moje fantazie. Takto to dopadnout nemusí. Ono se zde ale nabízí řešení- starší dceru přijmout. Samozřejmě, že Vaše dítě bude vždy na prvním místě, ale trocha empatie vůči té první dceři by mohla celé situaci velmi pomoci a ve výsledku by mohla přispět i k Vaší psychické pohodě.

Dobrý den, nedá mi to a musím se zeptat, jak jste zvládli týden všichni pohromadě? Ještě k Vašemu dotazu mě napadá, že by mohlo být fajn a užitečné stanovit si pravidla- jak s tchyní, tak s manželovo dcerou a s manželem. Uvedu na příkladu- když si třeba stanovíte, že starší dcera bude s Vámi všemi společně celý víkend dvakrát do měsíce, tak Vy budete vědět, co a kdy Vás čeká, budete na to připravena a třeba Vás to nebude tolik dráždit. Koneckonců by to mohlo pomoci vyřešit více oblastí, které jste zmínila- starší dcera uvidí tátu, Vaše rodina se nebude muset rozdělit (když by otec byl se starší dcerou někde sám), tchyně uvidí, že starší dcera není "odstrčená" a holčičky budou mít možnost vytvořit si mezi sebou vztah... Není to lehká situace, ale věřím, že se dopracujete do bodu, kdy budete spokojena. Držím palce!