Přehnaná fixace na matku

Dobrý den, poprosila bych o Vaši radu. Synovec 2,5 roku je extrémně fixovaný na svou matku. Vždy byl velký "mamiňák", nechtěl hlídat od babičky kterou vidí denně, je hodně citlivý, všechno se ho dotkne a brečí kvůli každé blbosti.. Nyní je to ale od září ještě horší. Sestra ho na zkoušku začala dávat na dopoledne do školky. Byl tam asi týden, od té doby nechodí. Brečel tam totiž téměř celé dopoledne, pokud by tam byl s mámou, nevadilo by mu to. Nyní pokud sestra chce někam jít a někde ho nechat (převážně u babičky) většinou už odchází/utíká pokud to on nevidí, protože vysvětlit si to nenechá. Dnes měl například zůstat pár minut se mnou a dalšími příjemnými maminkami v dětském koutku. Věděl to dopředu, moc si nehrál, sledoval mámu a když jsem přišla já, začínal brečet a křičet "ne" (Podotýkám, že se vidíme minimálně 1x týdně, nemá proč se mnou nechtít být. Moji synové se sestrou zůstali dnes chvíli také a bez problému). Vysvětlovaly jsme mu to, zabavovali všemi způsoby.. Nakonec si ho musela vzít stejně s sebou.. Jinak pokud není máma v dohledu, neustále ji hledá "kde je máma" a to i když moc dobře ví kde je, dokonce když se ho zeptáme "no kde je?" řekne kde.. Ale za chvíli se zase zeptá.. (I když je s tátou nebo se svým bráchou, ptá se.. Nebo naopak kde je táta).
Jde mi o to, jak ho zbavit strachu, že se máma nevrátí. Říkám si, že ho to nejspíš jen tak samo nepřejde a od ledna, kdy půjde do školky určitě, mu bude hodně krušno.. Mám strach, aby z toho neměl nějaké další probl