Dýňové koláčky

Z dýně jsem už pekla několik moučníků (muffins, koláč) v různých variacích. Cookies se dělají opět z dýňového pyré, na které lze vydlabanou dýni buď uvařit nebo upéct. Když mám dýni, která se loupat nemusí, tedy hokkaidó, stačí ji uvařit - je to totiž o dost rychlejší než pečení, které trvá skoro hodinku, ale zas se pak dužina lépe odstraní od slupky. A mně líp chutná pečená.

Ta dodají chuti, jen se skořicí šetřím, aby příliš nedominovala. Těsto má mít konzistenci zmrzliny, no budiž, a taky se dá nabírat malými zmrzlinovými kleštěmi, aby kopečky byly pravidelné a rozteklé sušenky rovněž. Použila jsem lžíci, ale nejsem si jistá, zda bych dosáhla kulatějších cookies s tím doporučeným nářadím - mám ho někde, momentálně nedostupné.

Na těsto jsem využila mixér.Vzala jsem 2 vejce, 200 g cukru (třtinového), rozpuštěný tuk 120 g (slunečnicivý olej 120 ml), 250 g polohrubé mouky a dýňové pyré - čtvrt litru.

Do mouky jsem přidala půl lžičky soli, lžičku prdopeče, lžičku sody, mírně navršené. Pak už jen koření - skořice více, skoro lžičku, špetku až dvě mletého zázvoru a tlučeného hřebíčku. Pečou se asi čtvrt hodiny, dokud u středu zapíchnuté párátko není suché.Zdály se mi až moc ploché a měkké, nelišily se strukturou příliš od muffinů. Přece jen těsto bylo řidší, spíš jako zmrzlina již trochu povolená, ale poměr surovin odpovídal.
Polevu jsem umíchala jen z tvarohu s cukrem, ozdobila puntíky, ale není to druh určený k přenášení. Po tři dny, co sušenky vydržely, chutnaly dobře.