O zvířátkách / Říkadla a básničky

NA JABLONI HRUŠKY ZRAJÍ

Na jabloni hrušky zrají,

na piano žáby hrají,

kočka píše úkoly,
kohoutek jde do školy,
ryba pije limonádu,
kráva nosí rohy vzadu,
kredenc tančí rejdovák,
husa krávě šije frak,
koník leze z fiatky,
vítr fouká pozpátky,
po obloze mráček běží,
běží, běží, až k té věži.
„Jaká je ta věž?“
„Velká jak ta lež.“

/

Tygrův den

Tygr vstává z postele
pěkně si ji ustele
a pak cvičí rozcvičku
tygří pozdrav sluníčku

Máma tygra umyje
ať je chloubou Indie
pak mu pruhy učeše
ať je světu k potěše

Hopla hop a dupy dup
tygr běží na nákup
a pak s mámou tygřicí
sype kaši skořicí

Když má dobrou náladu
metá salta pozadu
čuchá vůni u kytek
ve vsi plaší dobytek

Veselo je v pralese
tygr palmou zatřese
kokosové ořechy
padaj´ domkům na střechy

Tygr domů metelí
za laskavou postelí
na dobrou noc hubičku
pak se stulí v klubíčku

Bleší cirkus

Celá vesnice se těší –
zavítá k nám cirkus bleší!

V pátek přišel na náves
tulák a s ním starý pes.
„Tak jsem u vás!“ tulák volá.
„Já, pes Rek a bleší škola!
Kdo má deset korun v hrsti,
smí hladit psa proti srsti!“

Přihlásil se truhlář Pech,
pohladil psa po zádech
a psí blechy na to tata
změnily ho v akrobata.

Skákal jak stín čertích rohů,
dal si za krk pravou nohu…
„Vidíte to!“ tulák křičí,
„jak s ním blechy krásně cvičí!“

Tak vypadá cirkus bleší.
Kdo ho nezná, ať se těší!

Koza

Naše Róza rohatá, to je koza nohatá. Spase trávu, ba i listí, buďte si tím všichni jistí ! Mlsný jazyk, ten jí velí zbaštit celou hlávku zelí.

Pejsek

Pejsek po dvou nechodí, za packu se nevodí. Zatímco ty spinkáš, Jano, co on už má naběháno, ale vždy jen po čtyřech běhá, co mu stačí dech. Běží tam a zase zpátky. Než ty dojdeš do zahrádky, oběhne dvůr čtyřikrát, každý pejsek běhá rád. Nerad za packu se vodí, nerad jako lidi chodí.

Kůzlátko

Pojď, kůzlátko, na mlíčko, pojď, kůzlátko, na travičku ! Trávu chroupat, kozičko, naučíš se od králíčků, a já naučím tě trkat, duci, duci, duci, to se hodí kůzlátku, když je zlobí kluci - duci, duci, duci.

Prasátko

Stůj, prasátko, líbíš se mi ! Proč pak pořád ryješ v zemi ? Kdybys v zemi nerylo, víc by ses nám líbilo : jak bys bylo roztomilé, celé jako z cukru bílé, kdybys v ní však nerylo, prasátkem bys nebylo !

Ovečky