O zvířátkách

Baletka

Už je v tom až po kolena
mlsná vosa Apolena.
Věnuje se baletu,
nedržela dietu.

Všechno sladké ráda mlsá,
nedivme se, je to vosa.
Teď přes uplé šatičky
jsou jí vidět faldíčky.

Motýlci

Barevná křídla ve větru vlají
květinám lásku motýlci vyznávají
z pestrých kalíšků sají nektar sladký
každý den na louku vracejí se zpátky.

Bál

Beruška si leští krovky,
dnes ji čeká první bál.
Kočár z vršku od sodovky
odváží ji v noci v dál.

Na tom bále na paloučku
bude hrát i kapela.
Z pěti cvrčků a tří broučků
umí hrát jen zvesela.

Zábava je v plném proudu,
všichni tančí dokola.
Ale strýčka kovaříka
zajímá jen tombola.

Mraveneček a krtek

Mraveneček v lese,
domů dříví nese.
Postaví si domeček,
na mravenčí kopeček.

Kopeček se chvěje,
krtek se mu směje.
Nebude tu domeček,
ale jenom kopeček

Moucha

Moucha létá, pobzukává,
v kuchyni už voní káva.
Moucha všechno sleduje,
předem se už raduje.

Tuší něco dobrého,
jistě hodně sladkého.

Janeček si pochutnává,
koláč přinesla mu máma.
Všechno snědl Janeček,
moucha ani drobeček.

Včelka dobře cítí vůně

Včelka opyluje stromy,
Každý květ jí jinak voní,
Sladce nebo kysele,
Včelka opyluje květy vesele.
 

Říká blecha bleše

Říká blecha bleše,
že nerada se češe.
Prý je stále v pohybu,
když chce, skočí i na rybu,
tak, s platností konečnou,
je účes věcí zbytečnou.
 

Stonožka

Jedna noha, druhá, třetí,
a pak další… pro pána!
Co myslíte, milé děti.
Jak může být nazvána?

Dlouhé tělo, spousta nožek,
běží rychle jako blesk,
stonožkou ji nazýváme,
když má tolik nožiček.

O chytrém šnečkovi

Slimák s růžky, to je šneček, táhne všude svůj domeček
a pod tou svou ulitou, pohádku má ukrytou.
Dnes vám slimák příběh poví o šnečkovi Kusendovi,
který chtěl být, jako vlak, rychle jezdit zrovna tak.

Toužil valit, jako vláček, nechtěl pomalu se vláčet!
Pozoroval, jak ten vlak, jezdí rychle, jako drak.
Nechtěl ani na chviličku, táhnout se tak pomaličku,
byl to koumák,proto vskutku, vymakal si šnečí budku.

Připevnil k ní kolečka a už jezdil z kopečka!
Cestující přepravoval, do své ulity je schoval.
Zpočátku byla jen zkouška, svezl berušku a broučka,
potom mravence a mušky, pyšně vystrkoval růžky.

Cestoval s ním i čmeláček, šnek ujížděl, jak vláček,
nastoupila včelička, byla šťastná celičká.
Čmelák řekl: „Milý šnečku, to by chtělo mít i vlečku!“
tak Kusenda, chytrý šneček, prodloužil si svůj domeček.

Našel prázdnou budku šnečka, posloužila mu, jak vlečka,
za tu svou ji připevnil, sedátka v ní upevnil.
Za sebou tu vlečku táhl, snažil se, aby to zvládl!
Kusenda má síly za tři, obrovský mu obdiv patří.

Do kopce se vždycky zpotil, chtěl, aby ho každý fotil
a když z kopce sjížděl nazpět, usmíval se šťastně na svět.
Kusenda se hrdě tváří, chtějí s ním jet tři komáři,
mandelinky,cvrčci,broučci, červík, vosa i pavoučci.

Všichni do vlečky si lozí, Kusenda je hrdě vozí,
jezdí s nimi celý den, splnil se mu jeho sen!
Dnes je šneček známý všemi, oblíben je v celé zemi,
chtěl být rychlý, jako vlak dneska jezdí právě tak!

Šnek

Kam se plazí malý šneček?
Ukrývá se pod domeček.
Je to silák! Tenhle šnek!
Nosí si svůj příbytek.

Kde ho nosí? Kdo to ví?
Kdo nám honem napoví?

Včelka

Do domečku u lesíčka,
létá včelka maličká.
Pilně nosí sladkou šťávu,
nedělá to pro zábavu.

Do všech kytek nakukuje,
vesele si poletuje.
Musí však mít velkou sílu,
když unese tolik pylu.

Proč to dělá? Co z něj bude?
Zkuste děti, přemýšlet.
Z toho pylu, co tam nosí,
bude přeci, sladký med!

Motýl

Co to létá na paloučku?
Barevný je jeho šat.
Zaujme nás něžnou krásou,
křídly umí třepotat.

Zastaví se nad květinou,
zblízka si ji prohlédne,
potom hledá kytku jinou,
létá, kam až dohlédne.

Co má křídla třepotavá?
Co se vznáší nad květy?
Kdo poznal, že je to motýl?
Můžeš to být právě ty!

Říkanka o housence

Housenka se zakuklila,

do vláken se zabalila.

Překvapení pro děti,

z kukly motýl vyletí.

Let včely

Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají

Brouk

Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk,
převalil ho na záda,
třepe, třepe nohama.