O zvířátkách

Leze žába

Leze žába

Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,

Nejde to, nejde to, necháme to na léto.

Skákal pes

Skákal pes

Skákal pes, přes oves, přes zelenou louku,

Šel za ním myslivec, péro na klobouku.

Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále,

Řek bych Vám, nevím sám, hop a skákal dále.

Šnečku, šnečku

Šnečku, šnečku

Šnečku, šnečku vystrč růžky,

Dám ti krejcar na parůžky

A troníček na tabáček, bude z tebe hajdaláček.

Skáče žába

Skáče žába

Skáče žába po blátě, koupíme jí  na gatě,

Na jaké, na jaké, na zelené strakaté.

Žvaní žabák u louže

Žvaní žabák u louže

že mu lyže neklouže

dnes že není počasí

takže lyže nemusí

Lyžovat chtěl přes louže

na stéblu, co neklouže

dolyžoval žel, žel, žel

to stéblo byla petržel

žabák žvaní u louže

že mu lyže neklouže

žabák žvaní u louže

že mu lyže neklouže.

Zvířátka

Běží štěně potřeštěně, kotrmelce metá,
kůzle si z něj zatroleně udělalo smeták.
Halali, halali, po dvoře ho kutálí,
každý kout s ním vymetá, je to starý popleta.

Skáče kůzle po dvorečku, vystrkuje rohy,
pomekává na ovečku, že má k hudbě vlohy.
Meeé, meeé, dej si se mnou repeté,
prosí kůzle stračenu, , co má z rohů anténu.

Žába v louži u rybníka učí plavat botu,
kapelník jim k tomu břinká na prkýnka z plotu.
Brekeké, brekeké, bota všechno poplete,
nežli tempa pochopí, tak se v louži utopí.

Stará husa domů klusá, nese nákup těžký,
posadí se k odpočinku, na dva spící ježky.
Ó je jé, ó je jé, než se husa naděje,
než si přečte noviny, má v zadečku bodliny.

Zajíc seče otavu

Zajíc seče otavu,
liška pohrabuje,
komár na vůz nakládá,
myška našlapuje.

Zabloudilo kuřátko

Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko.
Za zahradou mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.

Ve vysokém obilí
bude večer za chvíli.
"Povězte mi, bílé ovsy,
kudy vede cesta do vsi?"

"Jen se zeptej ječmene,
snad si na to vzpomene."
Kuře bloudí mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.

"Pověz, milý ječmínku,
jak mám najít maminku?"
Ječmen syčí mezi vousy:
"Ptej se pšenic, vzpomenou si!"

Kuře pípá u pšenic,
nevědí však také nic:
"Milé kuře, je nám líto,
ptej se žita, poví ti to!"

Kuře hledá žitné pole,
ale to je dávno holé.
A na suchá strniska,
vítr tiše zapíská.

"Vždyť jsi doma, za chalupou.
Slyšíš? V stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní
a tvá máma za vraty,
zob, zob, zobá bílé zrní
s ostatními kuřaty."

"Děkuji ti, žitné pole!"
"Pozdravuj tam ve stodole!"
"Koho milé políčko?"
"Zrno i to zrníčko!

"Ať se ke mně zjara hlásí,
vychovám z nich nové klasy."
A tak mámu zakrátko,
našlo také kuřátko

vrabci

Na sněhu se vrabci perou,
peří z křídel už si derou.

Jeden našel krajíc chleba,
druhému však zobnout nedá.

Třetí chleba popadl,
těm dvěma ho ukradl.

vosa

Kampak běžíš Aničko?
Pro doktora paničko,
stala se věc nemilá,
štípla vosa Emila.

Velryba

Kdo pak se to v moři
žene tryskem?
Kdo to frká, funí, lapá dech?
Velryba se táhne
s vodotryskem,
nese si ho domu na zádech.

Včely

Co to tady v květech bzučí,
kolem uší nám to hučí?
Podíváme se tam hned,
včelky budou dělat med.

Nasbírají v květech pyl,
tady ještě kousek zbyl.
Odnesou ho do úlu,
budem mít med do sudu.

Vandrovala blecha

Vandrovala blecha,
potkala ji veš:
"Kam ty milá blecho,
kam ty vandruješ?"
"Vandruju já do mlýnice,
mlynářovi do čepice,
musím tam být dnes!"

Už brzo

Motýl ještě někde spí,
brouci v díře dřímou,
fouká vítr ledový,
nos nám rudne rýmou.

Ale brzo přijde den,
kdy už jaro vstane,
sněhulákům zbudou jen
oči uplakané.

U rybníka v močále

U rybníka v močále postává čáp neustále.
Drží tady službu. Stráž.

Řekne žábě: "Jak se máš, nejkrásnější ze všech žab?"
A udělá klapy klap.

Štětináč

Potkali jsme štětináče v prapodivném kožíšku -
na zádech je celý hladký, štětinatý na bříšku.

Takového štětináče musí doma každý mít,
každý večer, každé ráno musí se s ním pomazlit.

Pak ho musí vykoupati, potom pěkně vysušit,
chce-li zoubky jako doubky čisťounké a zdravé mít.