O zvířátkách
Nehody Míši Ríši
Říká máma medvědice :
"Doběhnu nám pro bukvice,
počkej doma chvilku sám,
dlouho tě tu nenechám."
Sotva za ní zámek zapad,
dostal Ríša náhle nápad:
Trošičku se proběhne,
po stromech se rozhlédne.
Ríša malý, ale smělý,
ptá se datla kde jsou včely,
že by zkusil třeba hned
vybrat jejich sladký med.
Zajíčkovi je to k smíchu,
jak tu kvílí v lesním tichu
a jak Ríša zmořený
leží mezi kořeny.
Ríša pádí pryč, jen funí,
chce si zchladit v lesní tůni
poštípanou tlamičku -
oddechnout si chviličku.
Žába smíchy sotva kváká,
když si nos nabral raka.
Za břicho se popadla:
"Rak mu tahá žihadla!"
Ríša chtěl by raka setřást,
letí přes křoví a přes chřást,
přitom kňučí bolestí -
ale rak se nepustí....
O kus dál zas překvapení!
Rozkročený na kameni
přísně říká moudrý výr:
"V lese bude klid a mír!"
Teď však pozoruje ježka,
příležitost nezamešká,
pokusí se velmi rád
medvídkovi změkčit pád.
Potrestaný modřinami,
žihadly a bodlinami
Ríša vzlyká u vrátek:
"To mě bolí kabátek!"
Doma do postýlky klesá -
teď už poznal zákon lesa:
Aby tě měl každý rád,
musíš umět poslouchat!
Myška tanečnice
Znám já myšku tanečnici,
tancovala po světnici.
Jednou večer, mráz byl venku,
kočka mňoukla na okénku,
myška se jí ulekla,
pod podlahu utekla.
Od té doby po světnici,
hledá myšku tanečnici
myšák
Starý myšák dostal hlad,
tak vyrazil do zahrad.
To je výběr! Co jíst dřív?
Rajčátko či zelný list?
Dal si brambor, hrášku lusk,
kousek mrkve, hrušky kus,
ale sýr tu nikde není,
ten má myšák nejraději.
mravenec
Běhám sem a běhám tam,
kamarády zavolám.
Sám ten lístek neunesu,
ostatní už běží k lesu.
Já běžím až nakonec,
jsem mrňavý mravenec.
Morčata
Morčata si ráda hrají, neperou se, nehádají.
Nejdřív musí zahnat hlad, pak se dají pochovat.
Štěká, vrčí, zuby cení, lepší hlídač nad něj není.
Má rád děti, chce si hrát, pes je věrný kamarád.
Naše kočka mhouří víčka, vybumbala misku mlíčka.
Mhouří oči, hlídá spíž: Pojďte myšky, pojďte blíž!
Žádná myška není hloupá - co je k jídlu, všechno schroupá.
Oříšky a kobližky, to je něco pro myšky!
Křečkové si brousí zoubky, schovali se do chaloupky.
Ťuky, ťuky na dveře: Už je tady večeře!
Činčila je sametová, vždycky se mi někam schová.
Ukryje se do koutku, a tam hryže pochoutku.
Když jim dáte kousek zelí, králíčci se rozveselí.
Hlavně ať se neztratí, kamarádi ušatí!
V akváriu plují rybky, míhají se jako šipky.
Každá krásně zbarvená - bílá, zlatá, zelená.
Ani štěně, ani kotě nejsou rádi o samotě.
Když si najdou přítele, dovádějí vesele.
Papoušek má plno řečí, pokřikuje zpovzdálečí.
Napovídá toho moc: Dobrrrré jitrrro! Dobrrrou noc!
Znáte želvu, vodní zvíře, oblečené do krunýře?
Zvolna krůček po krůčku, jde se napít z potůčku
mlsný kos
Copak dělá v zimě mlsný kos?
Uždibuje sněhuláčí nos.
Uždibuje, okusuje,
tuze přitom spěchá,
knoflík z uhlí ale radši
napokoji nechá.
Medvěd Míša
Jak to včera táta řek,
narodil se medvídek.
Že měl kožich, neznal zimu,
medvěd Míša říkali mu.
Jídla, pití měl vždy dost
a jak jed, tak také rost.
Rostl, rostl každý den,
když byl větší chodil ven.
Po lese si s mámou hrával,
pampelišky rozfoukával.
Přes bláto a mokrý mech,
nosila ho na zádech.
Jednou když si Míša hrál,
táta s mámou zašli dál.
Seď tu, Míšo, máma říká
my jdem s tátou do lesíka
sehnat něco k jídlu, víš?
Seď tu nebo zabloudíš!
Ale Míša za chvíli
začal honit motýly.
Otakárku, otakárku,
zapřáhnu tě do kočárku.
A ty šídlo leť si s ním,
leť si,že tě nechytím.
Mezi stromy, mezi stvoly
běhá až ho nožky bolí.
Pořád běhá, žádný cíl,
a tak Míša zabloudil.
Kde jsi nebe? Kde bych bylo,
bác a v lese uhodilo.
Chudák Míša ten se lek
hop a skočil na stromek.
Na kožich mu prší z nebe,
očka pálí, nožka zebe,
už aby byl doma zas.
Přešla bouřka, přešel čas,
a tak máma druhý den
našla Míšu pod stromem.
Z kožíšku mu voda teče,
slíbil, že už neuteče.
Neutek a měl ji rád.
Umíš taky poslouchat?
medvěd
Tenhle medvěd prodává med:
Dá lištičce sestřičce,
dá veverce do hrnce,
ježkovi dá medu soudek
zajíčkovi dá na zoubek.
Zvířátka se radují,
medvědovi děkují.
lvice
V těžké kleci ponejvíce, prochází se sem tam lvice.
Hned vyskočí, hned si lehne, se lvíčetem se proběhne.
Protože i máma je, se lvíčkem si pohraje.
Leze, leze brouček
Leze, leze brouček,
leze na klobouček.
Pozdraví tě dobrý den
a ty musíš z kola ven.
Kuřátko v obilí
Jak to bylo pohádko?
Zabloudilo kuřátko.
Za zahradou mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí,
bude večer za chvíli.
Povezte mi, bílé ovsy,
kudy vede cesta do vsi?
Jen se zeptej ječmene,
snad si na to vzpomene.
Kuře bloudí mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.
Pověz, milí ječmínku,
jak mám najít maminku?
Ječmen syčí mezi vousy,
ptej se pšenic, vzpomenou si.
Kuře pípá u pšenic,
nevědí však také nic.
Milé kuře,
je nám líto.
Ptej se žita,
poví ti to.
Kuře hledá žitné pole,
ale to je dávno holé.
Kuřátko drobeček
Nakreslíme vajíčko,
žluté jako sluníčko.
Přidáme dvě nožičky
a k nim malé prstíčky.
Ještě žlutou kuličku
jako ptačí hlavičku,
očko, malý zobáček -
pak nasypeme máček.
Zobej na dvorečku,
kuřátko - drobečku.
kuřátko
Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko.
Za zahradou, mezi poli
pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí
bude večer za chvíli.
Povězte mi, bílé ovsy,
kudy vede cesta do vsi?
Zkus se zeptat ječmene,
snad si na to vzpomene.
Kuře bloudí mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.
Pověz milý ječmínku,
jak mám najít maminku?
Ječmen syčí mezi vousy,
ptej se pšenic, vzpomenou si.
Kuře pípá u pšenic
nevědí však také nic.
Milé kuře, je nám líto,
ptej se žita, poví ti to.
Kuře hledá žitné pole,
ale to je dávno holé.
A na suchá strniska
vítr tiše zapíská:
Vždyť jsi doma, za chalupou,
slyšíš? V stáji koně dupou
Kocour ve stodole vrní.
A tvá máma za vraty
zob, zob, zobá bílé zrní
s ostatními kuřaty.
Děkuji ti, žitné pole.
Pozdravuj tam ve stodole.
Koho, milé políčko?
Zrno i to zrníčko.
Ať se ke mně zjara hlásí,
vychovám z nich nové klasy.
A tak mámu zakrátko
našlo také kuřátko.
Kulhal brouk přes palouk
Kulhal brouk přes palouk, div si nožky nepotlouk.
Měl pěknou berličku, z polního řebříčku.
Včelička ho potkala, pozdravení nedala.
"Jaképak máš vychování, že mi nedáš pozdravení!"
"Strýčku tesaříčku, dobrý den!"
"Dobrý den, dobrý den. Vidíš, teď jsem spokojen."
Podle abecedy