O zvířátkách

Kocourek Petr

Heč mi máme kocourka,
říkáme mu Petr.
Po večerech s maminkou,
plete Petr svetr.


Jedno oko obratce,
pro změnu zas hladce.
Když je práce unaví,
podřimují sladce.


Kdopak asi uvidí,
jednou ten můj svetr.
Co maminka uplete,
rozmotá zas Petr.

Kocourek Bělovousek

Náš kocourek Bělovousek
je ho ještě malý kousek,
ale práci všude shání
od rána až do klekání.

Venku leze po jabloni,
doma zase klubko honí.
U stodůlky loví klásek,
pak se chytá za ocásek.

Pohne-li se kvítek bledý,
kocourek jde na výzvědy
i tu záři rosných kapek
rád by lapil do svých tlapek.

Na slunci i na podstřeší
celý den ho něco těší.
Po práci a po robotě
tiše spinká v staré botě.

Kluci krtci

Kluci krtci strašpytli, za maminkou přilítli:
"Mami, mami, bojíme se doma sami,
je tam drátek zalezlý, leze z meze a je zlý."

Máma řekla:
"Hybaj zpátky, v mezi nejsou žádné drátky."
Hopsa, hejsa, tralala – byla to jen žížala.

husa

I husa mluví řečí matek,
posadí-li se u housátek,
a volá na ně dojatá:

"Kdepak jste, moje děti zlaté?!"
A když se na ně podíváte,
jsou vskutku celá ze zlata.

Hladová myška

Žádná myška není hloupá
- co je k jídlu, všechno schroupá.
Oříšky a koblížky,
to je něco pro myšky!

Had leze z díry

Had leze z díry,
vystrkuje kníry
za ním leze hadice,
má červené střevíce.

Bába se ho lekla
na kolena klekla,
nic se bábo nelekej,
na kolena neklekej.

Já jsem přece hodný had,
já mám všechny děti rád.

Dva žabáci

Dva žabáci u potůčku
skáčou sem a tam,
vyrazili na procházku,
kámen přelejzají.

Jeden skočil málo,
druhý zase moc.
Co se jim to stalo?
Volajío pomoc.

Že i přes své vlohy,
co mají ke skákání,
natloukli si nohy,
teď jsou ufňukaní.
 

Čáp a žáby

V rybníku si cape bílý čáp
a zobákem klape, klapy, klap,
klapy, klap, to je žab,
klapy, klap, to je žab.

Ve vodě to žbluňká, žbluňky, žbluňky,
žabák vodu zunká, kuňká kuňky,
kuňky, kuňky, jsou tu tůňky,
kuňky, kuňky, samé tůňky.

čáp

Na komíně sedí čáp,
zobák dělá klapy klap.
Klapy klap, já jsem čáp,
jedna nožka dopředu,
druhá nožka dozadu
ručky pěkně spojíme,
dlouhý zobák tvoříme.

Co s botou?

Sedí kotě na plotě,
očkem šilhá po botě.
Že by si s ní chtělo hrát,
tlapky dovnitř schovávat.

Sedí štěně u plotu,
má zálusk též na botu.
Nejdřív si s ní pohraje,
pak do hlíny zahrabe.

Běží Honzík podél plotu,
hledá svoji levou botu.
Při hře s dětmi zapomněl,
kde svou levou botu měl.

Co počnu

Co počnu s kuřaty,
budou - li kvokati?
Nadrobím chleba,
bude - li třeba.

Co má ráda žabička?

Co má ráda žabička? Hrušky? Nebo jablíčka?
Ale kdepak - neuhodli! o to se vás neprosí.
O studánku žába stojí. 
O studánku v rákosí.

štěně

Běží štěně potřeštěně, kotrmelce metá,
kůzle si z něj zatroleně udělalo smeták.
Halali, halali, po dvoře ho kutálí,
každý kout s ním vymetá, je to starý popleta.

Beruška

Na křídlech mám puntíky,
nejsou nijak veliký.
Jsem sluníčko sedmitečné,
červené a krásně lesklé.

Beruška mi říkají,
na prst si mě dávají,
čekají, kam poletím,
jestli se zpět navrátím.

Anička konopí močila

Anička konopí močila,
žabka jí do kapsy skočila;
na druhý den močila len,
žabka jí z kapsičky skočila ven.

A já brouček

A já brouček, sekal souček,
usek jsem si paleček;
šel jsem k panu doktorovi,
aby mě dal flastříček.
Pan doktor mě povídal:
"Cos to broučku, udělal?"
A já brouček, sekal souček,
usek jsem si paleček.