O zvířátkách

Zajíček

Zajíček
Šel zajíček brázdou,
měl kapsičku prázdnou,
potkala ho Káča,
dala mu koláča.

Naříkal vrabec

Naříkal vrabec
Naříkal vrabec na zimu,
proč nemá doma peřinu,
proč nemá kožich ani boty,
nohy ho zebou od té sloty.

Vrabeček

Vrabeček
Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabec

Vrabec
Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

Ježek v zimě (Jan Čarek)

Ježek v zimě (Jan Čarek)
Kam se ježek v zimě schoval?
Neklouzal se, nesáňkoval.
Zahrabal se do listí,
od té chvíle spí a spí.

Zahrabal se do země:
Lidičky, vzbuďte mě,
až zavoní fialky,
zapískají píšťalky.

Černá vrána (Jan Čarek)

Černá vrána (Jan Čarek)
Krákorala černá vrána
krákala na havrana:
"Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?

Ťukám, ťukám zobákem,
abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu,
bez jídla a noclehu."

Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde - možná ráno.

Co dělají zvířátka

Co dělají zvířátka
Brum, brum, medvěd bručí,
bzum, bzum, čmelák bzučí,
mňau, mňau, kočka mňouká,
hú, hú, sova houká,
bé, bé, ovce bečí,

mé, mé, koza mečí,
kvá, kvá, žába kváká,
krá, krá, vrána kráká,
hop, hop, jelen skáče,
uáá, uáá, dítě pláče.
(Jde opět o prstíkovou říkanku.
Každý prst symbolizuje jedno zvířátko.
Začínáme od pravé ruky.
Místo slova dítě, můžeme použít
jméno svého dítěte a při vyslovení
jeho jména ho začít chovat a utěšovat)

Káčátka

Káčátka
Káčátka se batolí,
to jdou asi do školy.
Káč, káč, káč,
do školy jdou, nejináč.

Na zeleném trávníčku
zazpívají písničku,
káč, káč, káč,
do školy jdou, nejináč.

Let včely

Let včely
J. Remišová
Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají.

Blecha

Vlezla blecha, vlezla zticha,

vlezla psovi do kožicha.

Veš dostala zlost. 

Rozkřikla se na tu blechu: 

"Jdi si hledat novou střechu! 

Nás už je tu dost!"

Nezkušení velbloudi

Nezkušení velbloudi, 

často v poušti zabloudí. 

Chodí proto na procházku,

v dlouhé řadě na provázku. 

Had leze z díry

Had leze z díry, 

vystrkuje kníry, 

bába se ho lekla,

na kolena klekla. 

Já jsem přece hodný had, 

já mám všechny lidi rád. 

Sedí žába v rákosí

Sedí žába v rákosí, 

tahá myšlu za vousy. 

Myška píská, 

žába výská. 

Kuňky, kuňky, kuňk, 

do vodičky žbluňk. 

Jeden kůň vypil tůň

Jeden kůň vypil tůň. 

Žáby se naň zlobí nýčko, 

že jim vypil bydleníčko. 

Naše kočka strakatá

Naše kočka strakatá měla čtyři koťata. 

Jedno mourek, druhé bílé, 

třetí žluté, roztomilé. 

A to čtvrté strakaté, 

po mamince okaté. 

Tulim bum! Tulim bum! Začal hořet kozí dům

Tulim bum! Tulim bum! Začal hořet kozí dům. 

Koza oknem vyskočila, oči svoje vykulila. 

Macek na zvon zvoní, k ohni všechny honí. 

Slípka s vědry samý chvat, letí domek polívat. 

Kohout běží, nedýchá, se žebříkem pospíchá. 

Tulim bum! Tulim bum! Zachránili kozí dům!