Ostatní

Knížky

Police je plná knížek.
Barevné jsou, voňavé.
Čteme si v nich často s mámou,
o princezně toulavé.

Příběhy a vyprávění
nikdy za nic nevyměním.
Jsem jenom trochu zmatená.
Proč? Ještě neznám písmena.

Do školy půjdeš z nenadání,
tam budeš také pracovat.
Budeš-li pilná, trpělivá,
písmena brzy budeš znát.

Září volá

Září volá nás do školky,
to už neuvidíš létat poštolky.
Budeš chvilku s dětmi venku,
pak očekávej zase tvojí maminku.
Kamarádi už na Tebe čekají,
příjemně se s tebou pobaví.
 

Školička

Celá třída sleduje tiše,
jak na tabuli pejsek píše:
Do školičky chodím rád,
už se umím podepsat!

Musím se dobře učit

Ty náš milý Pepíčku,
když dostaneš ve škole jedničku,
dáme ti s tatínkem sladkou hubičku.
Když dostaneš dvojku,
koupíme ti tu dřevěnou sojku!

Když dostaneš trojku,
budeš mlít maso na masovém strojku.
A když dostaneš čtyřku nebo pětku,
nedostaneš nic k snědku!

Pan učitel

Pan učitel za katedrou sedí,
z okénka hledí,
jak na školní zahradě kvetou kytičky,
na obloze se prohánějí jiřičky
a já mám mít ve třídě zavřené dětičky?

Ta to tedy na!
Děti, venku je tak krásně,
že na zahradě budeme skládat básně.
A příště až půjdeme ven,
ukáži vám, jak vypadá křen.

Hola, škola volá

Až půjdu do školy, tam do té velké,
budu mít aktovku, do ní se vejde:
pouzdro, sešity, knihy a barvičky,
v ruce si ponesu pytlíček na cvičky.
Ve třídě každý své místo má,
těším se, až budu žák 1. A!

Škola volá

Pole jsou
uz dávno holá,
hola – škola
na nás volá,
a my jdeme,
mámo táto,
ať je zima nebo bláto.

Počítání

Do školy se vypravíme,
počítat se naučíme.
Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
Budem umět sčítat hned!
Počítání, to už známe,
do čtení se honem dáme.
 

Mraky

Honily se šedé mraky,
v dešti mezi paneláky.
Trvalo jen malou chvíli,
než do sebe narazily.
Teď ví celá zeměkoule,
proč i mraky mají boule.

Na louce to krásně voní

Na louce to krásně voní,
kytičky tam hlavy kloní.
Sluníčko je ohřálo,
vodičku jim nedalo.
A tak prosí deštíček,
dej nám trochu kapiček.

Liják

Slunce klimbá za mraky
přimhuřuje víčka.
Liják dělá zázraky –
kvetou paraplíčka.

Slimák slyší, že déšť ustal

Slimák slyší, že déšť ustal,
na sluníčko culí se.
Na salát chuť velkou dostal,
ve skleníku staví se.

Deštík (prší)

Ťuká, ťuká deštík
na červený deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem,
co je pod tím deštníkem?

To jsem já, panenka,
točí se mi sukénka.
To jsem já, panáček,
zmáčí se mi můj fráček.

Já tě nechci kapičko,
já mám radši sluníčko.

Veselé povětří

Vítr křídly mává,
vyplašil nám páva.
Zvedá prach a listí,
oblohu nám čistí.
Zahnal všechny mraky,
vypustíme draky.
Ať si vzhůru letí,
pro radost všech dětí.

Vítr

Já jsem vítr jako drak,
rozeženu každý mrak.
Utíkejte, utíkejte,
ať mu všichni utečete.

Podzim vchází do dveří

Podzim vchází do dveří,
žloutne listí, den se krátí,
nikdo ani nevěří,
že už krásné léto končí,
podzim vchází do dveří.

Ze stromů se hrušky smějí,
jablíčka jsou červená,
podzim, ten z nás pro každého
na zahradě něco má.

Hejna ptáků odlétají,
naposled jim máváme,
letí, letí pod oblaky
do té dálky neznámé.

Pole jsou už bez obilí,
vítr na nich skotačí,
každé ráno více studí,
každý den je jinačí.

A kdo zlatem barvil stráně,
víme to či nevíme,
je to podzim, krásný podzim,
zdravíme tě, podzime.