Ostatní

Červená Karkulka 3

Zelená sukýnka, červená čepička, 
cestičkou pospíchá copatá holčička. 
Kam červená Karkulka, 
kampak lesem spěchá? 
Do chaloupky za babičkou, 
už tam na ni čeká.

V hloubi lesa, ve stínu, 
něco se tam hýbá, 
vlk je schován za stromem, 
na Karkulku číhá. 
„Nezdržuj mě, vlku, 
čeká na mne cesta, 
nesu košík s dárečky 
babičce až z města.“

„A proč nemáš v košíčku 
pro babičku kytičku?“ 
Zas Karkulka pospíchá, 
natrhala kytičku, 
zlý vlk zatím v domečku 
spolkl hodnou babičku.

Když Karkulka k domku běží, 
v posteli vlk klidně leží. 
Karkulka jde k němu tiše, 
vlk jen chlamst a má ji v břiše.

A co bylo dál? 
Zlý vlk klidně spal. 
Když myslivec kolem šel, 
oknem vlka uviděl. 
Karkulku i babičku 
zachránil za chviličku.

Červe

Červe, červe, červíčku 
neubližuj jablíčku, 
jablíčko by plakalo, 
ze stromu by padalo.

Jestli chcete tak mne vemte

Byl jsem hodný jako anděl,
vůbec nikdy nezlobím.
Pomáhám, skládám si věci,
co neznám se ještě naučím!

A tak pane Mikuláši 
a čertisko s ocasem,
nechte mne tu, budu hodný,
kde je košík s ovocem?

Já vím čerte

Já vím čerte, že jsem zlobil,
ale teď už nikdy nebudu,
slibuji to a to vážně
mamce se vším pomohu

Pane, pane Mikuláši
ať se hnedle propadnu,
když maminka dá mi úkol
a já to hodím za hlavu

Už teď jsem byl skoro hodný
až na malé výjimky,
tak mi dejte mandarinky
a aspoň jedny rozinky.

Čertovi a mikuláši

Byl jsem hodný pane čerte,
tak se prý bát nemusím.
Uklízel jsem si své věci,
jenom někdy lenoším.

A Vy pane Mikuláši,
chci se ještě polepšit,
uvidíte, já to zvládnu,
dejte mi aspoň arašid.

Čerti a čertidla

Čerti a čertidla 
vařili povidla. 
Jeden malý čertíček, 
si spálil prstíček, 
když si chtěl osladit 
svůj mlsný jazýček.

Čerte, čerte

Čerte, čerte, čertíku, (mícháme vodu prstem) 
Černá kočka na mlíku. 
Čaruj, čaruj, vyčaruj mi (obě ruce hladí vodu) 
Čokoládu z perníku.

Černé oči

Černé oči, jděte spát. 
Však musíte ráno vstát,

Ráno, ráno, raníčko, 
Dřív než vyjde sluníčko.

Sluníčko už vychází, 
má milá se prochází.

Prochází se po rynku, 
přinesla nám novinku.

Tu novinku takovou, 
že na vojnu verbujou.

Když verbujou, budou brát, 
škoda chlapců na stokrát.

Černá Máry

Černá Máry, skoč do jámy! 
Kdo tam je? Čert tam je! 
Co tam dělá? Kaši vaří! 
Čím ji mastí? Kolomastí! 
Čím ji jí? Lopatou! 
Má palici chlupatou

Černá káva

Kdopak umřel 
černé kávě, 
že je celá ve smutku? 
Jedna blízká přítelkyně. 
Vypili ji při svačině, 
což je důvod k zármutku.

Čáry máry fuk

Čáry, máry, fuk, 
ať tu není žádný kluk, 
ať tu nejsou žádné holčičky, 
 ať tu skáčou samé žabičky.

Čáp

V rybníku si cape bílý čáp 
a zobákem klape, klapy, klap, 
klapy, klap, to je žab, 
klapy, klap, to je žab.

Ve vodě to žbluňká, žbluňky, žbluňky, 
žabák vodu zunká, kuňká kuňky, 
kuňky, kuňky, jsou tu tůňky, 
kuňky, kuňky, samé tůňky.

Bylo jedno děcko

Bylo jedno děcko — a už je to všecko!

Byla zima mezi náma

Byla zima mezi náma, ale už je za horama. 
Huš, huš, huš, zimo už se ztrať, 
Zemi sílu vrať. 
Ťuk ťuk ťuk, 
Země Matičko, chovej zrníčko. 
Vstaň, vstaň, vstaň. 
Slunce prosím hřej, zemi sílu dej. 
I nám, nám, nám.

Byla jedna babka

Byla jedna babka, prodávala jabka, 
za děravý groš, prodala jich koš.

Byl král Portugal

Byl král Portugal a ten král Portugal měl králku Portugalku a ta králka Portugalka měla krále Portugale. 
Byl pán, měl krám, v krámě plno háčků, na nich plno ptáčků: vyskočil vrabec, uštípl mu palec, vyskočil kos, uzobl mu nos, vyskočil drozd — pohádky je dost!