Jak liška napálila medvídky

V jednom lese žila máma medvědice s dvěma medvíďaty. Medvídkové skotačili, rošťačili, honili se po lese. A při tom skotačení objevili lesní cestu, která vede rovnou k městu. Jel tudy zrovna sedlák na trh.

Žene koně, zvedá bič: „Vijé, ať jsme z lesa pryč!“ Vůz poskakoval po kamení, a v tom se to stalo. Bochník sýra spadl z vozu, skutálel se do úvozu.

Když vůz odjel, běželi se medvídkové podívat, co to je. Jeden zírá, druhý zírá: „To je přece bochník sýra!“ „To je vůně, čmuchy čmuch, voní líp než lesní vzduch!“ „Dřív než ten sýr s chutí sníme, pěkně si ho rozdělíme!“

Rozlomili bochník sýra, ale spokojeni nejsou. Jeden vrčí, druhý ječí: „Tenhle kus je o kus větší!“

Ještě že kolem běží kmotra liška. Poprosili ji: „Kmotro liško, rozděl nám ten bochník sýra! Spravedlivě, jen to zkus – ať má každý stejný kus!“

Liška řekla: „Pročpak ne? Jestli je to vaše vůle, ukousnu si z větší půle.“

Ukousla si z větší půle, ale medvídkové ještě nejsou spokojeni.

Jeden vrčí, druhý ječí: „Tamten kus je o kus větší!“ Liška si ukousla z druhé půle, pěkně kousek po kousku ukusuje kmotra liška, netřeba jí ubrousku.

Až z toho sýra nezbylo vůbec nic.

Poměla se liščí tlama – bochník sýra snědla sama. Liška se zasmála: „Už je konec dělení, medvídkové střelení!“ Mávla ohonem a byla pryč.

Teprve teď medvídkové poznali, že je liška napálila. Ale co měli dělat? Sami přece chtěli, aby liška kousala. A že měli velký hlad, udělali čelem vzad. Utíkali domů k mámě, najedli se a šli spát. Stulili se u mámy – pohádka je za námi.

Autor:Jiří Žáček

Zdroj:http://www.jirizacek.cz/ukazky-tvorba-pro-deti.html