Křemílek a Vochomůrka

Pohádka už začíná, z kapradí a mechu.

Chaloupka, v ní skřítci dva, vlezli do pelechu.

V noci rachot, bouchání. "Ty Křemílku. Co to je?

Ruší mě to ze spaní a nedá to pokoje."

Pod domečkem hlodají, jí kořínky, hlínu hází.

Dvě samičky potkaní, nové cesty v zemi razí.

"Vochomůrko, to je hrůza, chaloupku nám zbourají

a až přijde na nás zima, umrzneme v kapradí."

"Kapradí nás nezahřeje," škytá strachy Vochomůrka.

Křemílečku, zle je, zle je." Strašidelná je to chvilka.

K domečku jde kocour Fousek, co mu dali smetanu.

Připravil na drápky brousek, "já ty mršky vyženu."

Fousek svoje drábky brousí, potkanům se dech už tají.

Když kocour ježí svoje fousy, s útěkem moc nemeškají.

Přes palouk a přes mýtinu, kocour žene potkany.

Skřítkové zas pod peřinu, konečně se dostali.

Autor:Martin Koreček

Zdroj:Sborník literatury pro děti