Plachý drak

V hračkářském krámě, až vzadu v koutě,

stávalo divadlo s krabicí loutek.

V krabici král a princezna s princem

spali jak zakletí v kouzelné skříňce...

O půlnoci je napadlo

zahrát si loutkové divadlo….

Krabice s loutkami nazdvihla víko.

Kdeko se diví: to je ale výkon!

A už jde princezna, má bouli na čele,

směje se na prince, že budou manželé.

Starý král smutně pokývl hlavou:

To sis, můj milý, vybral tu pravou!

Z vody a ze vzduchu knedlíky uvaří,

že se z ní zblázní i královští kuchaři.

Jenomže marná řeč k zamilovaným –

Živí se láskou a hubičkováním….

Už zástup příbuzných na svatbu kráčí,

za nimi tříhlavá obluda dračí!

Všichni se lekli. I princ ztratil řeč,

kouká, že v předsíni zapomněl meč.

Drak se však uklání: Jen žádné strachy,

umím jíst příborem, jsem zcela plachý.

Času dost! Jen ať se princezna vdává!

(Olízla se první, druhá i ta třetí hlava.)

A tak bude svatba. Konec zná

už jen princ, drak a princezna.

Autor:Jozef Hanzlík

Zdroj:Pimpilim pampam