Před spaním

Neplač, dítě

Jen neplač, dítě, běž už spát,
máma ti koupí, co máš rád.
Když zavřeš očka trošičku,
přinese ti sladkou kašičku.
Když mámě sedneš na klínek,
zítra ti koupí prstýnek.
Až se náš klouček utiší,
zůstane kolem něj zátiší.
Zavři oči, maličký,
na nebi září hvězdičky.
Spánek ti sedá na víčka,
máma ti koupí slavíčka.
Až slavíček zazpívá,
skončí básnička líbivá.
A ty už budeš dávno spát,
ve snu se nemáš čeho bát.

Spi, broučku

Odplouvá den na červánku,

noc už hvězdy rozdává,

usmívá se hastrmánek,

rusalky když potkává.

Tele

Bylo u nás v noci tele,

dali jsme ho do postele,

půjčili mu peřinku.

Ale tele sebou mele,

nespí ani vteřinku.

Není zvyklé na postýlku,

jenom na svou podestýlku.

Jo jo, to jsou potíže!

Postel není pro zvíře.

O půlnoci tele zdrhlo,

po hlavě se z okna vrhlo

a teď spinká blaženě

ve svém chlívku na seně.

Před spaním

Než se mi za hory

a doly ztratí,

mohu s nimi povídat 

o stromech z cukrové vaty.

Když si prohlížím

pohádkové knížky,

přichází ke mně Smolíček, jelen,

Budulínkové i lišky.

Pak si pohádku sám vymyslím

a se zvířátky

spím a spím...

Pohádkoví skřítci

V chaloupce u lesa je jeden domeček,
v něm bydlí s kocourem kouzelný dědeček.
Kouzelný dědeček má tajemnou moc,
vypráví pohádky na dobrou noc.

Skřítkové je dětem po světě roznáší,
pohádky roznáší, ve kterých nestraší.
Skřítkové na další pohádku čekají,
"Dědečku, vyprávěj!", na něho volají.

Sotva ten dědeček pohádku pověděl,
skřítek ji popadl a k dětem uháněl.

Za devatero horami až na konci světa,
prý černý krkavec do polí létá,
lišky tu dávají dobrou noc,
jezevec ani nevystrčí nos
a ještě kousek dál za černou tmou
už běží skřítek s pohádkou.

Venku už je tma a děti jdou spát,
tu pohádku s námi můžeš poslouchat!

Dobrou noc

Dobrou noc.

Pytel blech na pomoc.

Pytel švábů, do rukávu.

Pytel vší, za uši.

Dobrou noc

Celý den si čile hraje, dovádí a poskakuje.
K večeru se krátí den, at' se ti zdá krásný sen!

Uspávanka

V noci jsou všechny věci jiné

dům je jak tujuplný hrad,

ty si však můžeš se svým stínem

do rána povídat a hrát.

Táta jen zívne a hned spinká,

maminka spinká vedle něj

tma je jak uzamčená skříňka,

klíč od té skříňky nehledej.

V noci jsou všechny věci cizí,

ještě že Méďa drží stráž,

vynadá duchům a pak zmizí

to protože už usínáš.

Každý večer

Každý večer po koupání,

Pohladí tě maminka ,

Probudíš se ráno čilý,

Jak sýkorka malinká 

Aninka

Myšky usnou pod sněhem.

Raci usnou pod břehem.

Mšice usnou pod růžemi -

poslední jsi mezi všemi.

Ryby usnou pod jezem

vrabci usnou pod keřem,

jenom naše Aninka

nespinká (a nespinká).

Houpity houpity

Ukolébavka

Tak už hajinkej Františko,

peřinku dáme na bříško.

Slepičky šly už spinkat taky,

utichl vítr, spí i mraky,

broučci zalezli do jehličí.

Vzhůru jsou jenom andělíčci,

aby tě ohlídali v noci

na nadýchaném obláčku.

Dobrou noc, ty můj miláčku.

Ukolébavka

Letí, letí modřinka,

kampak letí?

Uspat děti,

milá miminka.

Kolébá tě maminka

očka, hají,

usínají,

spinkej, malinká.

Když nemůžeš spát

Když nemůžeš dlouho spát,
představuj si jarní sad.

A tím sadem kráčíš sama,
hebkou trávu pod nohama.

Co to voní? Co to zvoní?
To jsou květy na jabloni.

Co to šumí nad tvou hlavou?
Vzduchem roje včelek plavou.

Neboj se, jdi alejemi...
Motýli tam mají sněmy.

Cestička se k řece stáčí.
Po lávce tam ovčák kráčí,

za ním stádo ovcí běží,
bělavé jsou, jak když sněží.

Člověčí variace na mravenčí ukolébavku - unisex varianta :)

Broučínku náš,
pročpak nespinkáš,
copak tě asi trápí?
Tvé bříško /zoubky snad? Nebo je to hlad/ Nebo noční chlad?
Nebo chceš náruč táty?

Máš očíčka uplakaná,
teď polehoučku
Dá na víčka pusu máma,
tak už spinkej broučku.
 

Samíkova ukolébavka - Člověčí variace na mravenčí ukolébavku

Samíku náš,
pročpak nespinkáš,
copak tě asi trápí?
Tvé bříško /zoubky snad? Nebo je to hlad/ Nebo noční chlad?
Nebo chceš náruč táty?

Máš očíčka uplakaná
a fňukáš trošku.
Dá na víčka pusu máma,
tak už spinkej hošku.

Spinká náš Sam,
a není v tom sám,
mamce se oči klíží.
Zdá se jí sen,
slyšet jsou už jen
za oknem netopýři.