Roční období

Chumelenice

Sníh se sype jako peří
z nebeského polštáře,
padá na dům, na práh dveří,
do vlasů i na tváře.

Sněhuláci

Sněhuláci, ti se mají,
nekašlou a nekýchají,
i když kmotru Meluzínu
pozvou ráno na hostinu.

Sněhulák

kupa sněhu kluky láká
postavili sněhuláka
sněhulák je veliký
z uhlíků má knoflíky
pěknou bílou náprsenku
do okna nám kouká z venku

Sněhulák

Tři bílé koule na sobě
a mrkev místo nosu.
Uhlíky ? knoflíky v zásobě,
aby se líbil i kosům.

Sněhuláček

Sněhuláček panáček
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí, chodí bos
a má dlouhý nos.

Sněhulák

Sněhulák - to je pán,
ze sněhu je udělaný.
Sněhulák - to je pán,
ze sněhu je udělán.

Sněhulák

Jedna koule, druhá, třetí
co ještě přidáme děti?
Hrnec, mrkev, košťátko
a už tu máme sněhulátko.

Sněhulák

Stojí, stojí hrdina

chlubně břicho vypíná.

Přijde-li však na něj slunko,

roztaje jak zmrzlina.

Sněhové vločky

Bílé vločky, bílé nebe,

 sotva spadnou, již nás zebe.

Vločky, vločky, ach to láká,

postavit z vás sněhuláka!

Vločky, vločky, jak jste hbité,

škoda, že se rozpouštíte.

Zima

Kreslím si, jak padá sníh
na pole a na cesty.
Sněhuláka kreslím též
bez kabátu bez vesty.

Zima

Cupy, dupy, cupy, dupy,
zima stojí u chalupy.
Vezmeme si rukavice,
sáně, boby a čepice,
vyběhneme rychle ven,
na sněhu se zahřejem.

Zima

Mrzne,sněží to to zebe,

hodně sněhu spadlo z nebe,

ptáčkové teď starost mají,

jak potravu obstarají.

Kde jsou v domě hodná dítka,

dávají jim do krmítka, trochu zrní, 

trochu máčku ať si dají do zobáčku.

Paní Zima

Paní zima oblékla si bílý šat,

sluší jí to co vám budu povídat.

Velké přání má, brzičko se vdát, 

 neví ale kdo prý o ni bude stát.

Proč ta bílá dáma tolik pospíchá?

Najdem pro ni nejlepšího ženicha.

Ani netřeba dávat inzerát.

My už víme, kdo ji bude míti rád.

Děti hádejte, kdo by to mohl být?

Kdo by se moh paní zimě zalíbit?

Uhodli jste to! Ano je to tak!

Nejmilejší ženich bude sněhulák.

Mikuláš

Jistě každý uhodne,

proč jsou právě toho dne

nezvedení kluci zdejší

o poznání zdvořilejší

a holčičky způsobné.

Čerti na okýnka buší,

andělíčkům křídla sluší.

Mikuláš se vlídně dívá,

ve svých saních dárky skrývá –

přivezl jich plnou nůši.

Únor bílý pole sílí ...

„Únor bílý pole sílí“,
povídala babička.
Za komínem vítr kvílí,
spěcháme do teplíčka.

Ke kamnům se posadíme,
k mamince se přitulíme.
A sněhulák za oknem
pohlídá nám krásný sen.

 

Svatý Martin

Svatý Martin na svém koni

jede cestou mrazivou.

U cesty se stařec choulí:

„Obdaruj mě almužnou!“

„Co ti dám, můj bratře milý?

Oč se s tebou rozdělím?“

Martin mečem plášť svůj půlí,:

„Vezmi, kéž tě potěším.