Roční období / Říkadla a básničky

Letní koukání

Zajíc vlezl do jetele,

motýl kytkou houpe,

v potoce se voda mele,

ryba se tam koupe.

Šneci lezou po pěšině,

veverkám je hej -

máme to tu jako v kině,

jen se podívej.

Léto

Cupy - hupy,

pravda je to,

po jaru že máme léto.

Slunko hřeje, slunko pálí,

ani chvilku nezahálí,

všude smíchu je a ruchu

- léto příšlo!

Hejsa! Chuchu!

Co všechno musí udělat jaro

Vytáhnout trávu z hlíny
a na zeleno natřít.
Načernit pěkně stíny

a všechno živé sbratřit.

Všem hadům svléci kůži,

načesat řádně louky,

spočítat lístky růží

a pruty leštit, brouky.

Nachystat noty ptáčkům,

obléci nahé stromy,

vysmát se poškoláčkům,

pozlatit střechy, domy.

Rozmíchat v lese barvy

a kdeco zrána zrosit,

probudit v zemi larvy

a teplo do děr nosit.

Včeličkám květy sladit

a děcka nutit vstávat

a kožich kočkám hladit

a peckám jádra dávat.

Deštník

Deštník, ten má život těžký,
zkuste hádat, proč asi?
Neví, co je to být hezky,
zná jen špatné počasí.

Deštník totiž neprožije
ani jeden slunný den,
až teprv když venku lije
dostane se chudák ven.

A tak deštník v krásném létě
na věšáku smutně ční,
to je na tom stokrát lépe
jeho bratr slunečník.

Ptám se, ptám se, pampeliško

Už si vrabci koupou bříško,

už se káča točí,

kde jsi byla pampeliško,

od čeho máš oči?

Od slunce, od zlata!

Jak sem se tam zahleděla,

hned jsem byla zlatá celá

jako housata.

Pampelišky povězte mi,

podruhé se ptám:

Čím otvírá slunko zemi,

kudy pouští jaro k nám?

Žežulky si povidají,

že jsou vrátka v jednom háji,

ke vrátkům je zlatý klíč,

petr-petr-petrklíč.

Jarní říkadlo

Zimo, zimo, táhni pryč
nebo na tě vezmu bič!
Odtáhnu tě za pačesy
za ty hory,
za ty lesy,
až se vrátím nazpátek
svleču zimní kabátek.

Už je podzim

Už je podzim, hnědá hlína
lepí se nám na paty
a z modrého nebe zbylo
jenom Hance na šaty.

Draku, hledej mezi mraky
ještě kousek plátýnka,
ať si může modrou sukni
ušít také maminka!

Ke dni matek

Koukej, mámo - jaro vstává!

Do vrzání skřivánků

jako loni odříkávám

pro tebe svou říkánku.

Jakou? Ptáš se. Zas tu stejnou:

Že jsi moje zlato, mámo,

že jsi hodná a moc hezká,

že tě nechci zlobit dneska.

Rozkvetlé jaro

Už je jaro, vím to přesně,

už rozkvetly první třešně

Včely létaj o sto šest,

na všechno co vidíš kvést.

Narcisy a tulipány

též voní na všechny strany.

Šeřík také rozkvétá,

odvede nás do léta

Říjen

Když zavítí k nám říjen,

čeká nás chladna příjem.

Úrodu sklidit každý zastal

a smutný podzim opět nastal.

Havran

Krákorala černá vrána,

krákorala na havrana:

"Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?"

Sněží

Sněží, sněží,

mráz kolem běží,

zima je kočičce,

hřbet se jí ježí.

Fouká, fouká,

bílá je louka,

zima je pejskovi,

ke kamnům kouká.

Dešťové kapičky

dostaly nožičky

běhaly po plechu

tropily neplechu.

Sněží

Padá snížek, padá z nebe

nohy, ruce, pěkně zebe.

Kam zmizeli všichni ptáci?

V krmítku teď mají práci.

Zelená, zelená travička

Zelená, zelená travička,
sešla se studená rosička.
Jarní slunko zlatou nití
vyšívá na lukách kvítí,
housátka se v trávě svítí
jako zlatá sluníčka.

Pouštění draka

Přidej, bože, přidej větru,
šňůru máme tisíc metrů,
na té šňůře veledraka,
ať nám letí pod oblaka.

Zima, zima

Zima, zima už je tady,
radosti je plno všady.
Postavíme sněhuláky,
bambulaté pajduláky.

Zimní

Děti sáňky vytahují,
na kopeček pospíchají.
Jedou dolů z kopečka,
jak by měly kolečka.

Sněhulák v zimě

Když je zima, když je mráz,
sněhulák je velký pán.
A když vyjde sluníčko,
roztaje nám maličko.

Na zimu

Na zimu, na zimu,
vezmu si peřinu.
Sáňkujeme, bobujeme,
ze zimy se radujeme.