Roční období

Listopad

Padá na zem suché listí,

stromy půjdou brzy spát.

Každý přece snadno zjistí,

že už nastal listopad.

Tažní ptáci

Odletěli, už tu nejsou,

copak asi vidí cestou?

Opustili sady, háje,

odletěli v jižní kraje.

Odletěli na čas krátký,

na jaře se vrátí zpátky.

Bouřka

Vzal si Mrak černý frak
pozval paní Bouřku
na taneček na kopeček
točili se v kroužku.
Tančili, rejdili
až to v nebi hřmělo
setmělo se, blýskalo se
potom zapršelo.

U naší babičky

U naší babičky

stoupáme na špičky,

trháme jablíčka,

trháme hruštičky

a pak je sníme,

u babičky smíme.

Ježku, ježku

Ježku, ježku pod jabloní,

jablíčka tak krásně voní...

Natrhej si, když je rád.

U nás nebudeš mít hlad.

Jablíčko

Jablíčko, loupej se mi!

Jadérka dáme zemi,

stopku trávě,

vůni větříčku,

slupku zoubkům,

zbytek jazýčku!

Podzim

V doubravě zlátnou jasany,

pavouk tam sítě souká,

čmeláci, ti jsou samý spěch,

sbírají šťávu na květech,

než uvadne jim louka.

Michael

Oblakem, bouří chci odvážně jít,

mlhám i strachu se chci postavit.

I v tísnivém chladu se k slunci chci znát.

Vždyť v slunci je síla draka překonat.

Jen sluneční rytíř může nás vést

po cestách země i uprostřed hvězd,

svým třpytivým mečem svou sílu nám dát,

tmu, zlobu dračí pozutínat.

Svatý Martin

Svatý Martin na svém koni

jede cestou mrazivou.

U cesty se stařec choulí:

„Obdaruj mě almužnou!“

„Co ti dám, můj bratře milý?

Oč se s tebou rozdělím?“

Martin mečem plášť svůj půlí,:

„Vezmi, kéž tě potěším. 

BOUŘKA

Malé ruce tleskly tlesk,

tlesknou vpředu, tlesknou vzadu,

stejně rychle jako blesk.

A pak dupne jedna nožka,

jako kdyby přišla bouřka.

Po bouřce pak jistě záhy,

přijde z oblak deštík vlahý.

Zas svítí slunko jasně,

bude venku opět krásně.

(Paže skrčené, tleskání do dlaní před sebou.

Paže napnuté, tleskání do dlaní střídavě před

sebou a za sebou.

Poskok, nebo více poskoků, výpon, vzpažit,

pozvolna z výponu do dřepu.

Ze vzpažení do předpažení - napodobit prsty déšť.

Upažit, dlaně dolů, otáčení na místě.)

Nedočkavá jablíčka

Dvě jablíčka zelená

houpala se na větvi,

fňukala, kňourala,

kdy už budem červená?

Sluníčko je pohladilo, 

řeklo, to chce čas.

Pěkně zrajte, nekňourajte,

nemám jenom vás.

Podzim

Na mezi usnul slunce stín,

přikryl se vůní kopretin. 

Šípek už přestal zimou píchat  

i křeček začal trochu kýchat.     

Vítr vzal housle pod bradu,  

začal hrát svoji baladu

o tom, že léto končí. 

Bylinky

Ostružiny, šípky, trnky, jeřabiny, bezinky, 

načešu jich plné hrnky,  navrch přidám brusinky.   

Odvar z máty peprné, kdo má zdraví chatrné, 

ať navštíví se mnou, já řku,  moudrou bábu kořenářku!

Já mám jabloňku

Já mám jabloňku,

já na ni vlezu.

Jen jednou zatřesu,

hned zase slezu.

Jsou na ní jablíčka

pěkně červený,

já si jich natrhám

pro potěšení.

Podzimní výlet

Fouká vítr, to je dobrá zpráva,

dráček na nás pentlemi už mává,

čím dál víc ho velká výše láká,

rád by vzlétl vzhůru, až nad oblaka.

Je to krása vidět z nebe svět,

kde kdo mu to může závidět.

My ti dráčku přejem hezký let,

jen ať se nám brzy zase vrátíš zpět.

Listopad

Vítr přišel ?

všechno listí padá

létá létá mezi stromy,

poletuje mezi domy.

Stromy spolu závodí,

kdo je nejdál odhodí.

Tenké,  tlusté, kulaté.

Cesty jsou zaváté.