Roční období

Jablíčka

Jablíčko, jablíčko
Kulaté jak sluníčko,
Sladké jako med.
Puso, sněz ho hned!

Švestky

První zralá švestka v sadě
první mrazík na zahradě
první ocún u lesíčka
první výstřel na zajíčka
první žluté listí v trávě
to k nám přišel podzim právě.

Jak chodí liška

Tichoučké jsou kroky lišky
za soumraku v lese.
Jako chmíří pampelišky
když se vzduchem nese.
Jako chmíří pampelišky
jako křídlo ptáka.
Takhle tiše chodí lišky
když se večer smráká.

Drak

Vyletěl si pyšný drak,
vyletěl až do oblak,
z vysoka se dívá na svět,
strašil by a neví jak.
Rozhlíží se do všech stran,
náhle spatřil hejno vran,
ale vrány se mu smály,
že je ještě malý pán.

Náš táta

Náš táta šel na houby,
on tam asi zabloudí,
nezabloudí, těště se
on vám houby přinese.

Padá listí

Padá listí zlaté, rudé
jeho plná zahrada
a co potom bude padat,
až to listí opadá.
Potom bude padat sníh, co ho bude na větvích
co ho bude všude, všude,
jen to slunko bude rudé.

Hlemýžď

 S uprášenou ulitou
lezl hlemýžď v dešti
Má ji krásně umytou
sluníčko ji leští.

Deštník

Když padají deště kapičky
kap kap kap kap,
tak vezmeme si deštníčky
tak, no právě tak
proč proč proč asi
padá nám deštík na vlasy
proč proč proč asi,
padá nám deštík na vlasy

Když teče voda pramínky
cáky cáky cák
tak obujeme holínky
tak no právě tak
Proč proč protože
dělají se tu kaluže
Proč proč protože
jsou všude kaluže

Hruška

Ze stromu až z vršku,
shodil větřík hrušku
do trávy jak na podušku.
Ještě, že tam tráva byla,
jinak bych se uhodila

Podzim

Vítr se ve větvičkách pohoupává
a potichoučku šumí tráva.
Nebe je plné obláčků
a škola zase školáčků.

Stromy už odkládají letní šat
teď budou dlouho dlouho spát.
Tak dobrou noc jim popřejeme
a za kamny se ohřejeme.

Podzim

Poslední květ na záhonku
poslední zvuk ptačích zvonků
poslední den u rybníčka
poslední kuk do sluníčka
které už je za horami
to se loučí léto s námi.

Podzim

Na podzim když zlátne listí na stromech,
nech nám kousek léta vlaštovičko nech,
nech nám kousek písničky,
malý skřivánku,
aby nám začala dál z ranních červánků

PTÁČEK

Sletěl ptáček na bodláček,

vyzobával semínka,

chmýříčka se vysypala,

je jich celá peřinka.

Ptáček letí k nebíčku,

zpívá tam svou písničku.

Až se vrátí, bude spáti

v bodlákovém peříčku.

DEN

Zajíc se schoval do pelechu,

brouci se zavrtali v mechu,

liška si mokrý kožich suší.

A venku prší, prší, prší.

Draci už nelétají nad strání,

kdekdo ke kamnům rychle uhání,

jen vítr krouží kolem komínů;

hraje na ně píseň pro Zim

RÁNO

Ospalé sluníčko

vykouklo maličko;

do mlhy se těžko vstává:

„Kdepak je zelená tráva?

A kde jsou kapičky rosy?

Neslyším pípnutí kosí!

Nevidím žížalky v hlíně...“

Tak se jen protáhlo líně,

teď ze široka zívne

a jde zas spát.

Je chladné podzimní ráno

a není s kým si hrát.

Tůň

Na návsi je temná tůň, slunce do ní svítí,

bílý kůň a černý kůň chodí do ní píti.

Černý kůň však jedenkrát marně přišel za ní,

nechtěla mu vody dát, že je umazaný.

„Jdi si jinam!“, křičí tůň, „chci jen bílé koně!“

Smutně hrabe černý kůň nohou po záhoně.

Zaslechl to na kopcích vítr z Hrubé skály,

začal sypat z mraků sníh, koně zapadali.

Černý kůň teď bílý je, tůň se na něj směje.

On prý se však napije raděj ze závěje.