Roční období
Koště tety Běty
Naše teta Bětka žasne,
kde má pometlo.
Že by odlétlo?
Do proutku prý podobá se
koštěti, co na terase
drží zimní host.
Ať tam stojí v celé kráse
dětem pro radost.
Návrat sněhuláků
Už se zima zase vrací,
už jsou loňskí sněhuláci.
Uhlíky si celé léto
přišívali na vestu,
aby byli jaksepatří
vyšňoření na cestu.
Jarní kytičková
Když se jaro vyspalo,
květů bylo tuze málo.
Když si jaro zvyklo víc,
rozkvetlo nám jako nic.
České jaro
Jaro, jaro už je tady!
Honem, honem do zahrady!
Jaro, to má každý rád,
jaro je tvůj kamarád.
Jaro, to je tuze hezké
a nejvíce - v zemi české.
Jarní
Krákorala černá vrána, krákala na havrana:
"Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?
Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu, bez jídla a noclehu."
Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde - možná ráno.
Podzim
Vlaštovičko, leť -
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje -
brzy bude mráz.
Vlaštovičko, leť -
na sluneční jih!
Pavouk babí léto spřádá,
muška též si pospí ráda,
až přiletí sníh.
Až ho napadne
kolem našich vrat
a až bude meluzína
kvíleti nám do komína
budem vzpomínat.
V létě
Kdo víc slunci
než mrakům věří,
nemžourá dlouho ospale u zavřených dveří.
Ven je přece
krok a schod.
Blesky chytá hromosvod.
Liška na ledu
Běžela liška po ledu,
ztratila klíče od medu,
kdo ho má, at' ho dá,
at' se liška nehněvá.
Sněhulák - bubák
Stojí bubák za vraty,
kožich má až na paty.
U chaloupky stojí,
sluníčka se bojí.
byla zima, liboval si.
bylo teplo, zaplakal si.
potom byla nepohoda,
vzala si ho velka voda.
Ledová
To je škoda, to je škoda,
že v rybníku není voda!
Ty popleto Pepíku,
v zimě je led v rybníku!
Srpen
Srpen, srpen,
babička žne srpem,
děda kosí kosou,
smáčí brousek rosou.
Kombajn seče, mlátí, sklízí,
klasy z pole rychle mizí,
zrno dáme do sýpky,
do stodoly otýpky.
Srpen, srpen,
měsíček žne srpem,
hvězdičky ho prosí,
ať je nepokosí.
O májovém deštíčku
Slyšel jsem, že pranostika
o květnovém dešti říká:
Z májového deštíčka
padá krása na líčka!
A tak jsme se s naší Lídou
těšili, až deště přijdou.
Lída je bledá až běda,
já mám uši jak slon v buši -
s krásou jsme na tom všelijak,
tak jsme čekali na liják.
Stáli jsme v něm půl hodiny:
„Ať jsme nejhezčí z rodiny!“
Lída zrudla jak růže květ -
má ale třicet devět pět.
A jak to mně po dešti sluší?
Já mám zánět středních uší…
Podzimní barvy
Milé děti, kdopak zjistí,
kdo nám venku zbarvil listí?
Proč je ten strom barevný?
Vždyť to každé prtě ví!
Je to podzim, milá mámo!
Už se chystá na zimu,
ta ukryje les i trávu
pod běloučkou peřinu.
Koláč na zimu
Spadlo jabko do trávy,
bouchlo myšku do hlavy.
Neplač, myško maličká!
Upečeme z jablíčka -
sladký koláč na zimu,
sláva nazdar podzimu!
Podle abecedy