Roční období

Padej snížku

Padej, snížku, padej, snížku,

Jenda si čte novou knížku.

 - Pojď, Jeníku, mezi nás,

na saních nás vozí mráz.

Snížek padat nepřestane,

kdo má saně rozlámané,

ať to zkusí na lyžích -

Jendo, pojď ven, padá sníh.

Sluníčko se rozloučilo

Sluníčko se rozloučilo s kytičkami, travičkou,

na cestu jim zamávalo paprskovou ručičkou.

Jděte všichni honem spát, musím podzim přivítat.

Náš dědek

Dědek seno obrací,
myslí jenom na práci.
Potom hrábě
půjčí bábě
a utíká do chládku
povídat nám pohádku.
 

Mráz

Co dělají rybky,

když zlé mrazy padnou?

Chroupou z ledu střípky -

ale nenachladnou.

Na zádech i na břiše

pod ledem si plavou,

rybář sedí v kožiše,

kroutí nad tím hlavou.

Co se přeje k svátku rampouchům

Rampouchu náš stříbrnavý,

dejž ti zima, dlouhé zdraví,

tuhé mrazy do července,

žádné zlé sny o sněžence,

žádné – hepčí! - kýchání,

když tě slunce vyhání!

 

Malý zahradník

Já mám v okně květináč,

hádej, hádej, nač.

Zafouká-li vítr vonný,

rozkolíbá se v něm dva zvony.

Zalívám tam, zalívám

v hrnku z černé hlíny

sněhobílý tulipán;

proč? Pro oči maminčiny.

Druhý hrnek tajemný je,

ale v hlíně už to žije.

Seli jsme tam s tátou kvítí,

které prý jak nebe svítí.

Klíčku, lístku, prosím, květe,

až si hlínu odemknete,

pustťte k slunci fialinku,

vždyť je – k svátku pro maminku.

Na zahradě

Na zahradě pod jabloní

bílé kvítky v trávě voní.

Nejbělejší konvalinku

utrhnu si pro maminku.

Popletené pletení

Maminka liška ráda plete, jenomže sem tam něco splete. Plést umí.. ale v dobré víře se občas zmýlí v přesné míře! Kulich lištičce jistě sluší, bohužel ji však neschová uši. Zato šálu a rukavice napletla maminka trochu více.. Nevadí, lištička si ví rady! Přebytek odveze do zahrady. Sněhulák rozhodně ocení liščino spletené pletení. Sněhulák chválí lištičku. Vždyť mrzne a on je v teplíčku! A liška? Dopletla ponožku. - Kdopak ji oblékne na nožku?

Dešťové kapičky

DEŠŤOVÉ KAPIČKY

Dešťové kapičky,                              (prsty ukazujeme, jak padaly kapky dolů

dostaly nožičky,                                ťapy ťapy prsty do podlahy

běhaly po plechu,                               prsty běháme po podlaze

dělaly neplechu.                              

Kocour spal v okapu,                        ruce pod hlavou „spinkáme“

spadly mu na tlapu.                           Plácneme se přes „talpu“

Jé ten se polekal,                               polekáme se

vyskočil a utíkal                                ruce nahoru a utíkáme

 

To je zima, to to zebe

To je zima, to to zebe,

když padají vločky z nebe.

Natáhnem si rukavice,

bundy, šály čepice.

Vyjdem mezi paneláky,

budem stavět sněhuláky.

Zimní dopis

Přišla zima po roce,

zmrzlo nebe v potoce

a bruslemi do ledu

píší kluci koledu.

Bláto

To je tíha, to je tíha,

ach,

když se země zdvíhá

na botách!

Sedmikráska

Když sluníčko vychází,

Sedmikráska vstává.

Načeše si obočí,

na motýlky mává.

Když sluníčko zapadá,

Sedmikráska chřadne,

ke spánku se ukládá do postýlky chladné.

(Dřepneme si, spojíme ruce před sebou a zvedáme se do stoje.

Střídavě pravou a levou rukou před obličejem,

jako češeme obočí.

Stojíme, ruce spojené před sebou, klesáme do

dřepu, pak je střídavě přikládáme k pravé a levé

tváři jako když spinkáme.)

Sedmikráska

Máte radost, sedmikrásky
že už není náledí,
housátka nám svými hlásky,
všechno o vás povědí.

Trávo, trávo

Trávo trávo, jak jsi sladká
pro kůzlátka, pro housátka
a co šťávy pro včeličky
přichystaly jetelíčky!

Kdo je mladý, ten si zpívá
a těm starším copak zbývá?
Přidat se k těm písním taky,
zahnat všelijaké mraky.

Brouček

Probudil se malý brouček na stráni,
probudil se ze zimního dřímání.
Rozhlíží se, jestli jaro přichází,
a jestli mu ještě něco neschází.
Schází, schází broučku více sluníčka,
aby mohla rozkvést každá kytička,
aby bylo zase slyšet zpívání,
na zahradě nebo v lese, na stráni.