Roční období
Jarní psaní
Už nám na zelené stráni
píše jaro první psaní
slova skládá z pampelišek
podbělů a sasanek,
sluníčko mu z modrých dálek
nakukuje do stránek.
Usmívá se, vidí v nich
háčky z křídel motýlích
čárky žížal, tečky včel
na kterých se třpytí pel …
Ani vítr nelení,
hned se pouští do čtení,
a najednou hvízdne přísně:
“I když píšeš krasopisně,
co ty kaňky, kde se vzaly?“
Jaro vzdychlo a jen píplo:
“Krtci mi je udělali!“
Březnové pozdravení
Dobrý den, řekne sněženka
za tenkou okenicí sněhu.
Dobrý den, řekne potůček
a vyrazí ven z břehu.
Pak stébla trávy zelené
napřímí se a vstanou
a sníh se kamsi avytratí
s tichounkým Na shlednou...
Sedmikráska
Máte radost, sedmikrásky
že už není náledí,
housátka nám svými hlásky,
všechno o vás povědí.
Trávo, trávo
Trávo trávo, jak jsi sladká
pro kůzlátka, pro housátka
a co šťávy pro včeličky
přichystaly jetelíčky!
Kdo je mladý, ten si zpívá
a těm starším copak zbývá?
Přidat se k těm písním taky,
zahnat všelijaké mraky.
Přišlo jaro
Přišlo jaro se sluníčkem,
zem otvírá zlatým klíčkem.
Všechno se raduje, zpívá a notuje, jaro vítá.
První roste sněženka, malá bílá květinka.
Druhý zase petrklíček, nese s sebou zlatý klíček.
Fialinka voňavá hezkou vůni rozdává.
Pampeliška střapatá, celá je jak ze zlata.
Ahoj jaro
Sluníčko už pěkně rozehřálo led a sníh,
sněženka nám z trávy mává, ptáčci zpívaj ve větvích.
vyjdeme si na procházku, na hřišti si budem hrát,
z písku hrady postavíme, ahoj jaro, pojď si hrát!
Slunce
Vyšlo slunce, zasvítilo, (chůze)
na nebi se otočilo, (ruce v bok, otáčení)
každá kytka maličká (podřepy)
radost má ze sluníčka. (ruce v bok a otáčení)
Ke slunci se naklání, (úklony stranou ve vzpažení)
listy z hlíny vyhání.
Podzim
Už je pole holé, pusté,
zajíc sedí na kapustě.
Vítr fouká, dráček letí,
už i podzim pryč odletí.
Máj
Je tu máj, krásný máj,
zelená se les i háj.
Jarem vonní louka,
včelka z květu kouká.
Hola, hej, hola hej,
ty, sluníčko, pěkně hrěj!
Sníh
Víš, kde bývá v zimě sníh?
Ukryt v nebi, v oblacích.
Když je zima, padá k zemi,
vločky letí ulicemi,
až pak leží zcela všude.
Než roztaje, sníh tam bude.
Rok
Je to doba celkem dlouhá,
v dějinách však chvilka pouhá.
Čtyři roční doby hlídá
a měsíců dvanáct střídá.
Tuli tuli tulipán
Tuli, tuli, tulipán,
za chalupou pole lán.
Slunce, vláha, teplíčko,
líbá pole, políčko.
Léto
Léto, léto, přiletělo,
na zelenou louku,
lištička se zatočila
v lese na palouku.
Prosinec
V roce je posledním měsícem prosinec,
proto se říkává "nejlepší nakonec".
V prosinci zima už opravdu přichází,
sníh, mráz a Vánoce vždycky ji provází.
Podle abecedy