Roční období
Starý keř
V teplém vzduchu nevěř věř, protáhl se starý keř.
Zatřepetal větvičkami, vítáme vás staří známí.
Honem, honem poupata, slunce už je ze zlata.
Sluníčko svítí
Sluníčko už svítí jarně, sněhulák se brání marně.
Je s ním konec, marná sláva, pod bříškem ho lechtá tráva.
Voláme jaro
Haló, haló, voláme tě jaro,
voláme tě sluníčko,
zahřej nám tváře maličko,
haló, haló, voláme tě sluníčko,
zahřívej nám i zrníčko, haló, haló.
Roztál sníh
Roztál sníh a země voní, vsaďme malý strůmek do ní.
Dejte pozor na kořeny, kůlem bude připevněný.
Až vyroste z malička, dá nám sladká jablíčka.
Vrána
Krákorala černá vrána, krákorala na havrana,
milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?
Ťukám ťukám zobákem, abych probudila zem.
Ťukám ťukám do sněhu, bez jídla a noclehu.
Ťukej ťukej, milá vráno, jaro přijde možná ráno.
Je konec léta
Je konec léta
Bylo to v sobotu
anebo v neděli,
když čápi po nebi
za moře letěli?
Co na tom záleží?
Stejně jsme prohráli.
Léto nám v zobáku
odnesli do dáli.
Sněží
Sněží, sněží, mráz kolem běží,
zima je kočičce, hřbet se ji ježí.
Fouká, fouká, bílá je louka,
zima je pejskovi, ke kamnům kouká.
Na saních
Jedem, jedem,
nedojedem -
Dojedete,
věřte mi,
až budete
na zemi.
Zimo
Zimo, zimo, táhni pryč
nebo na tě vezmu bič!
Odtáhnu tě za pačesy
za ty hory,
za ty lesy,
až se vrátím nazpátek
svleču zimní kabátek.
Březnový den
Březnový den
V teplém vzduchu nevěř - věř,
protáhl se jeden keř,
zatřepetal větvičkami:
Vítám vás, mí staří známí
honem na vzduch - poupata
slunko už je ze zlata.
Březen
Březen
Březen s sebou jaro nese
zelená se všechno v lese.
Sněženky si cestu razí,
na louce i někde v mlází
Březen
Březen
Když se březen vydaří,
je to krásné předjaří.
Když se projdeš trochu venku,
hned narazíš na sněženku.
Ptáci si už zpívají,
příchod jara vítají.
Už aby tu jaro bylo,
sluníčko nás potěšilo!
Duben
Duben
V dubnu se travička
tak pěkně zelená,
i když je maličká,
pro nás moc znamená.
Rozkvetou kytičky,
zavoní háj,
pupence, větvičky,
to je náš ráj.
Co se děje v dubnu?
Co se děje v dubnu?
Duben se nasměje:
prohání po parku
studené krůpěje
z dešťových pohárků.
Sluníčko zatočí paprskem nad louží,
komu pad do očí, po jaru zatouží.
Sněhuláčkovy starosti
Sněhulákovy starosti
Sněhulák stál na políčku,
očkem šilhal po nebíčku.
Zda nesvítí sluníčko,
nerozhřeje mu bříško.
Ty máš štěstí, sněhuláčku,
na nebi je plno mráčků.
Sluníčko se neusměje,
tvoje bříško nerozhřeje.
Ze zimy hned do léta?
Kam se ztratilo jaro?
Vedro máme jako v létě,
co se děje na tom světě?
Ze zimy hned do léta?
Počasí je popleta!
Zapomnělo na jaro!
Příležitost zaspalo.
Kdopak z vás to asi ví,
kdy se jaro dostaví?
Podle abecedy