Roční období / Říkadla a básničky

Sníh

Odchází pozvolna táním
do marnivosti, pomíjivosti.
Jiskrami vloček smývá
všechnu tu černotu,

plíseň a špínu lidského dění,
bílými květy padal sníh
a den se spojoval s nocí.
Věci krásněly.

Holé stromy, rezavé dráty,
hnus a harampádí
rozplýváním zas pokukují
strašidelností ve své hrůze,

aby je pozvolna
začala skrývat
bující zeleň
sluneční fotosyntézy.

Poznovu přijde očekáván
bělostný, chladným smutkem,
aby měkkými křídly zastřel vše
jako smrt hříchy celého světa.

Mráz

Kam se v létě schová mráz?

Kdopak to ví, prosím vás?

Do ledničky, milí drazí,

a v ní mrazí,

mrazí,

mrazí.

Kroupy

Křišťálové kuličky

o zem cvrnkají.

Pospěšte si, ručičky,

než vám roztají.

Dříve, než je do dolíku

palec napiká,

zůstane z nich na chodníku

louže veliká.

Měsíce

Leden na rampouchy hrál, únor posune den dál.
Březen trávu tlačí vzhůru, duben barví stromům kůru.
Květen barevný má fráček, červen zpěvavý je ptáček.
Červenec je léto u vody, srpen prázdninové příhody.
Září - škola volá zas, říjen podzimní je čas.
Listopad-spí zahrádka, prosinec je pohádka.

Jaro přišlo

Jaro přišlo, kdo to letí? Vlaštovičky, milé děti. Vrátily se, hnízdo staví, štěbetáním domov zdraví.

V jarní noci, při měsíčku

V jarní noci, při měsíčku, žáby hrají na honičku. Do kaluže, kde je mělce, dělají své kotrmelce.

Tuli tuli tulipán

Tuli tuli tulipán, za chalupou pole lán, slunce, vláhám teplíčko, líbá pole na líčko.

Zdroj: http://skolaci.com/category/rikanky-a-basnicky/jarni-basnicky/page/7

Kačky mají jaro rády

Kačky mají jaro rády, obléknou se do parády, usmějou se pod vousy, čert vem všechny morousy.

Jarní nebe

Na vysokém jarním nebi zlaté slunce stojí. Hřeje, to je zapotřebí. Všechny zimní bolístky nám zahojí.

Jarní rozjímání

Když jarní vánek čechrá stráně a první kvítí zavoní, ptačí zpěv, zazní znenadání, rozkvetou větve jabloní, pak přišlo jaro.

Poslové jara

Sluníčko už krásně hřeje, usmívá se vesele, skřivánek, svou píseň pěje, láká nás ven z postele.

Jaro je tady

Děti děti jaro je tu broučkové se mají k světu na zahrádce bledule vystrkují kebule.

Jarní budíček

Halo, všichni vstávejte! (stoj + ruce k puse a zavoláme) Jaro opět vítejte. (stoj + máváme rukama) Celou zimu jste jen spali, (stoj + ruce u hlavy, jako když spíme) protáhněte svoje svaly. (stoj + protahujeme se)

Jaro

Sníh se ztrácí, ledy tají, jaro vstává v celém kraji, slunce hřeje, zemi hladí, tóny písní ptáčci ladí

Sněženka

„Ty sis nějak pospíšila, celá zem je ještě bílá,“ mne si oči sluníčko, „ukaž se mi kytičko.“

Veselé jarní svátky

Venku svítí sluníčko namaluji vajíčko, ať je pěkně červené, modré nebo zelené.

Jarní kytičky

Na jaře, když slunce svítí, objeví se první kvítí. Narcisy a tulipány, zdobí žlutě všechny brány.

Jaro

Krok za krokem, tiše kráčí jaro vchází do dveří rozhlíží se, hlavou kroutí vlastním očím nevěří.

Jaro je tu!

Jarní kvítí, slunce svítí, láká děti ven. Tam kde byl sněhulák postaven, zůstala jen holá zem.

Jarní květiny

Na naší zahrádce sněženka bílá, do svojí sukénky sníh sobě sbírá. Vedle ní narcis se žlutou hlavičkou poprosí o barvu zářivé sluníčko. Bledule, podběl, maličké fialky vykouzlí úsměv náš, zavoní do dálky.