S ukazováním
Oslíček
Oslíček si kývá hlavou, pokukuje po mě stranou.
Jen se nesměj oslíčku, ukroutíš si hlavičku.
Kos
Já jsem kos, ty jsi kos.
Já mám nos, ty máš nos.
Já mám hladkou, ty máš hladkou.
Já mám sladkou, ty máš sladkou.
My se máme rádi, my jsme kamarádi.
Ukazujeme na dítě a na sebe - hladá (pohladíme po tváři), sladká (ukazujem na pusu), kamarádi (obejmeme se)
Zajíček
Jednou dvakrát dupne, do své jamky hupne.
A co ve své jamce? Přitulí se k mamce.
Bim, bam
Bim bam hodiny, nebyly by z rodiny.
Tik tak budíček, má jenom pár ručiček.
Kolo kolo
Kolo kolo mlýnský, za čtyry rýnský,
kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo,
udělalo bác.
Vezmeme si hoblík pilku,
zahrajem si ještě chvilku,
až to kolo spravíme, tááák se zatočíme.
Když já se natáhnu
Když já se natáhnu (ve stoje)
Když já se natáhnu, až na strop dosáhnu.
Když já se skrčím, u země trčím.
Když já si lehnu, ani se nehnu.
Leze žába
Leze žába po žebříku, natahuje eletriku.
Nejde to, nejde to, necháme to na léto.
Vrána
Krákorala stará vrána, (předvádíme vránu, ruce = křídla)
zlobila se na havrana. (děláme „ty ty ty“)
Havran, havran, černý ptáček, (děláme v dřepu havrana, ruce = křídla)
ušmudlal si nový fráček (válíme se na zádech, třepeme nohama).
Jarní říkadlo
Zimo, zimo, táhni pryč, (čarujeme rukama)
nebo na tě vezmu bič. (rozpažíme)
Odtáhnu tě za pačesy, (táhneme za provaz)
za ty hory, za ty lesy. (ukazujeme hory)
Až se vrátím nazpátek, (ťapeme prstem po ruce)
svleču zimní kabátek. (svlékáme se)
Zimo, zimo, táhni pryč, (čarujeme)
nebo na tě vezmu bič. (rozpažíme)
Motýl
Poletuje motýl tiše,
křidýlka má jako z plyše.
Dosedne na kytičku,
odpočívá chviličku,
pak poletí zase dál,
jako by se dětí bál.
O staré bramboře
Jedna stará brambora
koulela se ze dvora.
Koulela se po kamení,
byla tu - a už tu není.
Moc se bála, že ji sníme,
uvaříme, rozkrájíme,
osolíme, omastíme
a břicho si nasytíme
KOPU,KOPU,BRAMBORY
Kopu,kopu brambory,mám jich plné stodoly.
Uvařím je na loupačku,pozvu na ně naší Kačku.
Ta se bude mít,ta se bude mít.
Kuře
Kuře zobe zob, zob, zob,
vrabec skáče hop, hop, hop.
Datek ťuká ťuk, ťuk, ťuk
a už tiše asni muk.
Pan doktor
Šel pan doktor k nemocnému,
zaťukal, zazvonil, utřel boty,
už tam byl.
Deset malých opiček
5 (nebo kolik chceš a vydržíš :) malých opiček skáče v postýlce,
jedna spadla na zem, pláče velice.
Máma volá doktorovi, doktor odpoví:
„v postýlce se neskáče, to přece každý ví.“
4 malé opičky....atd.
3 malé opičky
2 malé opičky
1 malá opička skáče v postýlce,
spadla na zem, pláče velice.
Máma volá doktorovi, doktor odpoví:
„v postýlce se neskáče, v postýlce se spí.“
Podle abecedy