Ústí nad Orlicí - Městská knihovna

19. století

První zmínky o veřejné knihovně spadají do dvacátých let 19. století, kdy v čele vlasteneckých snah stály v Ústí nad Orlicí tři rodiny – Andresovi, Korábovi a Rettigovi – během svého sedmiletého působení ve městě vykonaly mnoho záslužné buditelské práce, neboť prosazovaly používání češtiny, šířily literaturu a založily veřejnou českou knihovnu.

O dalším osudu knihovny po odchodu Rettigových z Ústí nad Orlicí není bohužel nic známo.

Svůj význam ve městě sehrály i knihovny spolků. Knihovna Čtenářské besedy, která byla založena v roce 1868 a po dvouletém působení pro nedostatek finančních prostředků skončila, a knihovna prvního dělnického spolku Lidumil (v roce 1892).

První městská knihovna byla v Ústí nad Orlicí založena roku 1881. Základ nové knihovny položil tehdejší ředitel občanské školy chlapecké, když začal sbírat knihy "zábavného" obsahu.

Finančně se činnosti knihovny ujala Občanská záložna, která darovala 50 zl. na zařízení městské knihovny a přislíbila i roční subvenci. Zároveň byl jmenován bibliotékář a dva správcové. Během let přibývalo příznivců knihovny i dárců, mezi které patřil především Jan Ludovít Lukes.

Léta 1900 – 1946

Knihovna sídlila v jedné samostatné místnosti u obecního úřadu na náměstí, kde zůstala umístěna i po roce 1918.

Město bylo ke knihovně štědré a tak již v roce 1921 byla knihovna rozšířena i o čítárnu se 67 časopisy.

Od roku 1932 byla městská knihovna umístěna v domě zvaném "Klementinum". Během doby se podařilo zapojit do městské knihovny fondy všech větších spolkových knihoven ve městě.

Léta 1946 – 1989

V roce 1946 měla knihovna 12 934 svazků knih a 27 998 výpůjček. Rozhodnutím rady se městská knihovna stala 17. 5. 1951 knihovnou okresní a byla přemístěna do samostatné budovy poblíž centra nazývané "Na Pindulce".

Okresní knihovna byla veřejnou universální knihovnou a ústřední knihovnou sítě veřejných knihoven v okrese. Metodicky řídila 9 městských knihoven okresu Ústí nad Orlicí a 134 místních knihoven s dobrovolnými knihovníky. Kromě funkce okresní plnila rovněž funkci knihovny městské a střediskové pro 22 místních lidových knihoven v obvodu Ústí.

V roce 1985 byla zahájena nová rozsáhlá přístavba knihovny, která byla dokončena na jaře 1988.

Současnost

1. 1. 1991 byla okresní knihovna v rámci polistopadových změn transformována na knihovnu městskou s regionální funkcí, jejímž zřizovatelem je Město Ústí nad Orlicí. Během několika let byly klasické lístkové katalogy převedeny do elektronické podoby. Od roku 1997 je knihovna připojena k Internetu a umožňuje k němu uživatelům přístup na dvou počítačích v hudebním oddělení.

Postupně vznikly webové stránky Městské knihovny Ústí nad Orlicí. S nimi se knihovna od roku 2000 účastní soutěže Biblioweb, kde několikrát získala cenné umístění. V letech 2002 až 2007 přišel velký úspěch v podobě prvního místa v kategorii knihoven v obcích od 5 do 25 tisíc obyvatel, ročníky 2008 až 2010 navázaly krásnými třetími místy.

Od 1. 11. 2000 probíhá výpůjční proces pomocí automatizovaného knihovnického systému Clavius.

Rok 2001 je významný akcí Noc s Andersenem, kdy děti mají možnost strávit v knihovně celou noc, která je vyplněna zajímavým programem většinou na určité téma. S touto myšlenkou přišla Městská knihovna v Uherském Hradišti a naše knihovna tento trend zachytila a zúčastnila se již prvního ročníku, stejně jako všech nadcházejících.

8. 10. 2002 byla v rámci Týdne knihoven slavnostně na hudebním oddělení Městské knihovny otevřena Zvuková knihovna pro zrakově postižené a nevidomé občany okresu Ústí nad Orlicí. Zvukovou knihovnu tvoří soubor zvukových knih – knižních titulů namluvených předními herci a moderátory na magnetofonových kazetách. Kazety jsou členům Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a dalším zdravotně postiženým občanům půjčovány nebo zasílány zdarma.

Od září 2003 je na dětském oddělení k dispozici řada multimediálních CD-ROMů zábavně-vzdělávacího rázu.

Léto 2009 se neslo ve znamení sociálních sítí, které se postupně rozšířily i do knihovního světa. Od července tohoto roku datuje svou existenci stránka knihovny na Facebooku.

K novému roku 2010 dostávají čtenáři možnost přístupu k internetu i přímo na jednom počítači v oddělení pro dospělé. To souvisí i se změnou provozní doby hudebního oddělení, které je nyní přístupné jen na vyžádání.

26. 3. 2010 knihovna umístila svůj první tweet v síti Twitter.

Od dubna 2010 je možné v knihovně využívat bezdrátovou síť Wi-Fi pro připojení k internetu i na přenosných PC.

V lednu 2015 jsme zahájili půjčování e-knih na platformě eReading.cz

Od 4. 5. 2015 jsme jako jedna z prvních knihoven v České Republice začali používat open-source knihovní systém Koha.

Historie budovy Městské knihovny č.p. 376, zvané „Pindulka“

Majitelem původního přízemního stavení s vysokou mansardovou střechou byl hostinský Jan Pecháček. Protože hostinská místnost nebyla příliš velká, tak se pro návštěvníky hostince využívala už od roku 1816 i zahrada u domu, na které byl postaven osmihraný altán a okolo něj kamenné sloupy. Hostinská živnost skončila v roce 1878 a dům koupil významný technik, cukrovarnický odborník a významná osobnost ústeckého kulturního života František Egerle, který budovu v roce 1880 přestavěl. Přestavbou vznikla neoklasicistická jednopatrová budova se schodišťovou věží na severní straně. Na začátku 20.století sloužila budova č.376 jako obytná budova, od 60.let je zde umístěna dříve okresní od roku 1991 městská knihovna. Altán i věžička budovy slouží jako výstavní prostory městské knihovny.