Buquoyská hrobka

Byla zbudována podle projektu pražského architekta Josefa Schulze, autora hlavní budovy Národního muzea v Praze. Stavbu provedl stavitel Karel Bůžek z Nových Hradů. Hrobku nechal vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1854–1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře. Hrobka je zpřístupněna v rámci městských prohlídek.

Hrobka připomíná Schwarzenberskou hrobku v Třeboni. Má dvě části - kryptu v přízemí a kapli v patře. Jedná se o orientovanou stavbu s pětibokým presbytářem, na jižní straně se šnekem do zvonice. Byla zbudována z režného cihelného zdiva, kamenná výzdoba je z pískovce, podezdívka a dříky sloupů ze žuly. Nad vchodem do zádušní kaple je umístěna rozměrná pozlacená mozaika zobrazující Pannu Marii podle výtvarné předlohy Maxe Švabinského. Panna Maria stojí na půlměsíci, obklopená zlatou září a korunována párem andělů. Nese na ruce Ježíška a oba drží růženec. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským erbem neseným párem gryfů a rodovým heslem DIEU ET MON ROI (Bohu a mému králi). Za hrobkou je záhadný náhrobek Gabriely Thun-Hohenstein, rozené hraběnky Longueval-Buquoy a hraběte Josefa Thun-Hohensteina.