Zámek Nové Hrady

Dnes je zámek ve vlastnictví Mikrobiologického ústavu Akademie věd České Republiky a má zde detašované pracoviště Centrum nanobiologie a strukturní biologie 

Ve druhé polovině 18. století přestala Rezidence, dosavadní sídlo Buquoyů, vyhovovat požadavkům na reprezentaci, a tak se tehdejší majoritní pán Jan Nepomuk Buquoy rozhodl vybudovat reprezentativní zámek zasazený na okraj města do parku, který již od 17. století hraběcí rodina systematicky upravovala. Stavba byla dokončena v roce 1806 vdovou po hraběti Terezií Buquoyovou. Významnějších stavebních úprav se pak zámek dočkal v polovině 19. stol. Tehdy nový dědic fideikomisu Jiří Jan Jindřich Buquoy nechal zbourat ionský portikus na straně do města, přistavět reprezentativní schodiště na straně do zahrady a vybudovat pavilony zakončující boční křídla zámku.

V přízemí zámku byly kuchyňské místnosti a byty služebnictva, v prvním patře společenské místnosti a hraběcí pokoje a ve druhém patře pokoje pro hosty. Interiéry byly zařízeny rokokovým a empírovým nábytkem, rytinami, loveckými trofejemi a obrazy. Velice zajímavý je okrouhlý salón zvaný „modrý“. Je to dvě patra vysoká místnost, která má připomínat polní stan z dob největších vojenských úspěchů předků. Proto je zakryta bělomodrým pruhovaným plátnem. Významný je i divadelní sál s hledištěm pro 120 osob. Patří mezi tři poslední existující empírová divadla v České republice.

Po roce 1945, byl veškerý majetek Buquoyů zkonfiskován a zámek se stal v době občanské války v Řecku (1948-1955) domovem pro řecké děti. Po jejich odchodu sloužily jeho prostory střední zemědělské škole.