Kostel sv. Martina

Kostel svatého Martina v Blansku pochází ze 17. století. Stavěn byl v letech 1672 - 1691 v barokním stylu. Od 1. poloviny 12. století zde stál kostel v románském slohu, který byl později přestavěn do slohu gotického. V dnešním kostele se nachází zvon Poledník, který patří mezi nejstarší na Moravě.

Díky zrekonstruovanému schodišti je umožněn vstup do zvonového patra věže, díky čemuž je možné obdivovat nádherný výhled do údolí. Vyhlídka nabízí unikátní pohledy na blanenský zámek a další objekty, městskou zástavbu Blanska i okolí města.

Prohlídka věže dále zahrnuje stručný pohled do historie kostela, výklad o věži a především o její chloubě – zvonu Poledník, který sice není datován, ale podle tvaru a typu písma ho lze zařadit na počátek 13. století, a je tak pravděpodobně jedním z nejstarších na Moravě.

Prohlídky věže kostela:

červenec–srpen:
úterý – sobota od 9:00 do12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin
neděle od 13:00 do16:00 hodin

duben–červen, září–říjen:
sobota od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin
neděle pouze po předchozí telefonické nebo e-mailové domluvě

Kontakty (informace, mimořádné prohlídky apod.)

tel. 602 780 034
tel. 516 418 633
tel. 608 405 990
email: vezblansko@bk.cz

Průvodcovskou službu zajišťují studenti Střední školy gastronomické, s. r. o. Blansko (obor Cestovní ruch).

Historie kostela a farnosti sv. Martina v Blansku

Blanenská farnost s kostelem sv. Martina patří mezi nejstarší na Moravě. Její původ dle legendy zasahuje až do roku 866, kdy navštívili osady na Blanensku slovanští věrozvěstové sv.Cyril a Metoděj. První historicky zaručená zpráva pochází z roku 1131, kdy se Blansko a Rájec uvádí jako bohaté statky olomouckého biskupství. Proto se také roku 1136 rozhodl olomoucký biskup Jindřich Zdík a držitel Blanska postavit zde kostel. Ale jeho spory s moravským knížetem Vratislavem zahájení stavby oddálily o dva roky. Roku 1138 bylo započato se stavbou, která byla dokončena v roce 1140. Kostel byl posvěcen téhož roku samotným biskupem Zdíkem.

Kostel byl vystaven ve slohu prvních tvrzí. Pravděpodobně měl obdélníkový půdorys, neměl věž a byl prost všech stavebních okras. Byl obehnán vysokou zdí, která sloužila k obranným účelům. Zdá se být pravděpodobné, že v době tatarských nájezdů r. 1241 a v době husitských válek byl kostel vážně poškozen. O jeho obnovu se s největší pravděpodobností zasloužil nový olomoucký biskup a od roku 1436 také nový majitel statku Blansko Pavel z Miličína. O tom, že kostel v 15. století doznal určitých oprav či úprav, může svědčit popis kostela pocházející z konce 17. století, kde se praví, že kostel jakož i věž byl zbudován ve spodní části z kamene, měl tři zvony a věžičku zvanou Sanctus.

Tento malý a zchátralý kostelík byl výrazně obnoven roku 1707 nákladem rodiny Gellhornů. Byla postavena nová věž, oratorium a kůr. Tento fakt je dokumentován jak erbem Gelhornů a nápisem na věži nad vchodem do kostela, tak pamětní deskou zasazenou do pravé vnitřní strany kostelní zdi obsahující chronogram s rokem 1710. Další významnou úpravou bylo prodloužení kostelní lodi k východu a přestavba kněžiště, která proběhla r. 1793 nákladem blanenského mlynáře Václava Matušky. O tom svědčí pamětní kámen za oltářem (nyní je umístěn v kapličce Panny Marie před kostelem). V této době se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. Další vývoj zaznamenal pouze interiér kostela.