Zřícenina hradu Cornštejn

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného Lichtenburky v 1. polovině 14. století. Roku 1465 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Po roce 1542 byl hrad znovu opraven proti hrozícímu tureckému vpádu. Od roku 1580 se již uvádí jako pustý.

Hrad Cornštejn byl postaven v první polovině 14. století jako královská pevnost společně s hradem Frejštejnem na posílení hradu Bítova. Byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, která jej obtéká ze tří stran; zpočátku šlo o nevelký hrad přibližně oválného půdorysu, oddělený od hřebenu hlubokým příkopem. Areál hradu vymezovala mohutná zed s věží na severu a s palácem na protilehlé straně. Zbytky zdi a palácové sklepy se dochovaly dodnes.

Jak vypadal hrad v době zeměpanské, kdy byl strategickým opěrným bodem v rámci zajištění jižní moravské hranice.

V r. 1343 byl Cornštejn udělen lénem Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka. Před r. 1348 držel Cornštejn, městečko Štítary a Příblovice (zanikly) Jindřich z Lichtenburka. Mezi ním a Janem Jiřím z Lichtenburka na jedné straně a pány z Hradce na straně druhé vznikl v polovině 14. století o Cornštejn spor, nicméně Lichtenburkové se v r. 1363 zase uváději jako držitelé hradu. Jejich majetkem pak zůstal dlouhou dobu.

Tehdy byl hrad podstatně rozšířen, zejména jeho předhradí, a byla vylepšena gotická ostění oken a dveří; hradní palác se stal pevnějším a nedobytnějším a současně byl pohodlnější k obývání.

Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně hradu u věže nový palác se sálem ve druhém patře. Jelikož novostavba zabrala část parkánu, byl severní úsek parkánové zdi přesunut a zpřístupněn branou, připojenou k jihovýchodnímu nároží nové budovy. V téže době bylo hradní opevnění obehnáno silnou zdí se dvěma branami na severu a jihu.

Od r. 1460 náležel Cornštejn Hynkovi z Lichtenburka na Bítově, který pro rodovou řevnivost s Kunštáty odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad. Podporován papežem Piem II. zahájil v r. 1463 otevřenou vzpouru, o jejíž urovnání se moravští stavové marně snažili, ačkoli se králi poddal i Hynkův bratr Štěpán z Bítova. Proto se Jiří z Poděbrad rozhodl zakročit proti rušiteli zemského míru zbraní. Odebral Hynkovi v r. 1464 nejprve městečko Strachotice a pak oblehl hrad Cornštejn. Jeho dobývání, řízené hejtmanem Oldřichem Mládencem z Miličína, trvalo téměř rok. Hynek se dovolával pomoci papeže, který nařizoval olomouckému biskupu Tasovi, aby nepodporoval Jiřího, a Jiřího vyzýval, aby upustil od obléhání; nakonec byl ochoten sám při rozsoudit, neboť prý Jiřímu jako králi nekatolickému nepřísluší soudit katolíka Hynka z Lichtenburka. Hrad, jehož obranu prý vedl rytíř Jan Šarovec, byl nakonec v polovině r. 1465 dobyt. Zbytky ležení obléhatelů jsou dodnes patrné na hřebenu jižně proti hradu.

Poraženému Hynkovi Bítovskému z Lichtenburka král Jiří z Poděbrad Cornštejn odebral a předal jej Jindřichu Krajíři z Krajku. Jeho syn Volfgang hrad poškozený obléháním opravil a zčásti jej přestavěl, aby opevnění vyhovovalo tehdejší moderní vojenské technice. Dal zbořit starou věž, místo ní přistavěl k severnímu paláci vřetenové schodiště a po jeho boku hradní kapli. Také starý jižní palác byl upraven a rozšířen.

Když na počátku 16. století vyspěla dělostřelecká technika natolik, že se hřeben na jižní straně mohl stát nebezpečným opěrným bodem pro obléhatele, rozšířila hradní opevnění na jihu obrovská bašta se štítovou zdí. Druhá bašta vznikla na jižním okraji šíjového příkopu a přístupovou cestu po jejím boku měla chránit hradební zeď. Na protilehlé výšině, uprostřed bývalého ležení, byla vystavěna čtyřhranná věž jako předsunuté hradní opevnění. V době tureckého nebezpečí doplnila opevnění (v r. 1542) nová vstupní brána v západní parkánové zdi vnitřního hradu a cestu po západním svahu uzavřela zeď s branou.

Nedlouho nato, v r. 1576, změnil Cornštejn majitele a připojením panství k Bítovu zanikla potřeba udržovat toto rozsáhlé sídlo. Neobydlený hrad rychle pustl a změnil se ve zříceninu. Zbytky Cornštejna dodnes tvoří malebnou siluetu v zalesněné stráni.