Bazilika sv. Prokopa

Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvť byly na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 2003.

Románská bazilika stojí na místě původního dřevěného klášterního kostela. Stavba značně utrpěla při obléhání Třebíče uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468 a více než dvě století pak byla používána ke světským účelům jako konírna, obilní sýpka a várna piva. Po obnově provedené v letech 1725–1731 byla zasvěcena sv. Prokopovi a znovu začala sloužit církevním potřebám. K nejcennějším částem patří gotická krypta s původní, více než sedm století starou výdřevou stropu mezi kamennými žebry klenby, zaklenutí kněžiště dvojitou osmidílnou kamennou klenbou, kolové okno (rozeta) ve východní části apsidy a severní vstupní portál. Dnešní podobu získala bazilika při úpravách, na které v letech 1924–1935 dohlížel architekt Kamil Hilbert.

Židovská čtvrť kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě, jak dosvědčuje zdejší unikátně zachovaná čtvrť. První písemná zmínka o přítomnosti židů v Třebíči je z roku 1338. Tehdy zde žilo několik rodin na různých místech ve městě. Po roce 1723, kdy podle zákona museli židé žít povinně v ghettech, se rodiny sestěhovaly do oblasti Podklášteří. Židovskou čtvrť tvoří soubor 123 dochovaných domů, které doplňují objekty bývalých židovských institucí – radnice, rabinátu, chudobince, nemocnice a školy.