Zámek Žirovnice

Přesný datum vzniku zdejšího hradu neznáme. Podle nálezů tzv. tuhové keramiky můžeme však usuzovat, že k jeho založení došlo okolo poloviny 13. stol. První konkrétní písemná zmínka je v listině Oldřicha z Hradce z roku 1358, který přijal za spolumajitele svého bratra Heřmana. Krátce vládl Žirovnici i Oldřich z Ústí, zmiňovaný k roku 1371 a pocházející ze stejného rodu Vítkovců. Po jeho smrti (před rokem 1379) převzala panství jeho žena. Páni z Hradce jsou tedy považováni za zakladatele tohoto hradu, i když dokázat toto tvrzení nelze.

Třicetiletá válka, přinesla panství i zámku mnoho zlého. Nejhorší pro zámek byl asi závěr války, zvláště léta 1644 a 1645. Byl totiž obsazen švédskými vojsky a císařští jej dobývali zpět. Přitom děly rozstříleli druhé patro zámku a to již nikdy nebylo obnoveno. Markantní doklad o existenci tohoto patra máme v zachovaných sedátkách okolo oken, dnes viditelných na půdě cestou do věže

V budově zámku po I. světové válce sídlily úřady – lihovaru, dvorů, města a také určitá zlepšení stavu budovy byla učiněna. Kromě úřadů však v zámku byly i nájemné byty obyvatel Žirovnice. Právě jeden z nájemníků svou neopatrností zapříčinil, že v březnu 1964 v půlkulaté baště na prvním nádvoří, tou dobou sloužící jako kůlny, vznikl požár. Ten zachvátil téměř celý zámek, za oběť mu padly mimo jiné zdravé mohutné střešní krovy z doby obnovy zámku po třicetileté válce.

Tehdy se objevovaly tendence celý objekt zbourat a opravou se nezabývat. Naštěstí zvítězil opačný názor a tak se roku 1972 začalo s celkovou rekonstrukcí zámku. Rekonstrukce trvala dvacet let, financovalo ji město i stát a výsledkem je dnešní stav celého objektu.