Větrný mlýn Černilov

Od roku 2016 zdobí krajinu u Černilova větrný mlýn, ke kterému vede cesta ze silnice od Librantic. Na místě, kde dnes stojí, bývala prasečí farma. Jeho stavitelem a majitelem je Jaroslav Horák. Mlýn má průměr 8 metrů, výšku 13 metrů a rozpětí perutí 12 metrů. Snad by měl být prvním z trojice mlýnů, které se pan Horák chystá v budoucnosti postavit. Pro výslednou barevnou podobu mlýna bylo inspirací dílo Antoniho Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera. Mlýn však nemele, lopatky se točí pouze nuceně. Z mlýna by se později měla stát galerie.

Tento větrný mlýn není prvním v tomto kraji. Jeho předchůdci však již nestojí. Severozápadně od Černilova stával dřevěný větrný mlýn (z roku 1885), který byl zbořen v roce 1923.

Na nový větrný mlýn je nejhezčí pohled z polní cesty, která obchází návrší s mlýnem a spojuje silnici od Librantic se silnicí od Slatiny.

Jaroslav Horák má velký zájem o zkrášlení okolí Černilova, a tak je i autorem barevných úlů, chaloupky, zvoničky ad. na okraji obce, u silnice do nedalekých Libřic (směr Nové Město nad Metují).

Nad tímto místem si lze povšimnout návrší, na jehož vrcholu je kamenný kříž. Ke kříži vede v roce 2016 obnovená cesta s alejí. Nápis na kříži nás informuje o tom, že byl postaven k jubileu pětadvacetiletého panování Svatého Otce Lva XIII. L. P. 1902. Pověsti pak hovoří o dubovém kříži, jenž pískovcovému předcházel. Měl být postaven Janem Kurkou, černilovským administratorem, roku 1829 a upomínal na tragickou událost, kdy měl být na tomto místě roztrhán vlky černilovský farář. Jiná pověst k dřevěnému kříži vztahuje umučení výminkářky Kutílkové panskými dráby na zámku ve Smiřicích. Provinila se tím, že zatajila úkryt listin o právu rychtářovu na svobodu a právo obcí Černilova a Libřic na les Kalthaus. Dřevěný kříž měl na památku toho hledět vyčítavě ku Smiřicím. Ať už je pravda jakákoliv, místo stojí za návštěvu třeba jen kvůli překrásnému výhledu na Krkonoše, Vraní hory, Orlické hory, Broumovskou vrchovinu ad.