Zámecký park a zahrada Opočno

Zámecký park tvoří architektonicky vyvážený celek mistrně zasazený do údolí Zlatého potoka. Skalnaté údolí pod zámkem bývalo v dobách gotického hradu odlesněno. Před r. 1598 se stalo součástí obory „hrazené tesy pobitými šindelem“.

Kolem r. 1816 byl v této dosud neupravené části zřízen Rudolfem Josefem Colloredo-Mansfeldem (1772-1843) anglický park s romantickými stavbami a vodopády. Plocha před letohrádkem sloužila již za Trčků z Lípy jako užitná, okrasná i ovocná zahrada. V roce 1740 zde bylo vysazeno 62 meruněk, 47 broskví, 32 višní a 18 mišpulí. Ve sklenících se pěstovalo 357 citrusů, 200 ananasů a řada okrasných rostlin. „Zahradu pak zámeckou uvedl na takový stupeň krásy a dokonalosti, že jest obdivem všem navštěvovatelům.“

Roku 1868 byl park značným nákladem 50000 zlatých opět nově upraven. Poslední rozsáhlou úpravou park prošel v roce 1998 a 1999, kdy byly po povodních odbahněny rybníky, opraveny poškozené stavby a nově vysázeny poškozené dřeviny.

Park lze rozdělit na čtyři části s výrazně odlišnými klimatickými poměry.

Stinný severní svah s opukovými stěnami má chladnější a vlhké mikroklima. V části svahu je zachován vzácný zbytek suťového lesa. Okrajové části jsou porostlé především modřínem, tisem, smrkem a habrem. Skály často kryje drobná kapradina a mech.

Jižní svah pod zámkem je méně strmý. Vyznačuje se teplým a slunným mikroklimatem. Převládají zde javory, jasany, buky (k nejcennějším patří Fagus silvatika „Albovariegata“) duby a jírovce, z jehličnatých zeravy a cypříšky.

V křovinatém podrostu je často zastoupena svída, v bylinném patru převládá dymnivka, plicník, zapalice atd.

V nejteplejších partiích roste zplanělý jihoevropský tulipán lesní.

Na úzkém dně údolí je mikroklima ovlivněné především vodní hladinou rybníků na Zlatém potoce. Tepelné inverze a vlhká až mokrá půda mají výrazný vliv na skladbu zde rostoucích dřevin a bylin (k nejzajímavějším patří mladší metasekvoje Metasequoia glyptostroboides).

Nejlepší podmínky pro růst exotických dřevin jsou v rovinaté části před letohrádkem. Půda je zde po dlouhou dobu zahradnicky obdělávaná, dřeviny jsou částečně chráněny městskou zástavbou. Dominantami této části parku jsou líska turecká (Colyrus colurna), buk stříhanolistý (Fagus silvatica „Asplenifolia“), smrk východní (Picea orientalis), platan javorolistý (Platanus acerifolia), tulipánovník (Liriodendron tulipifera), lípa stříbrná (Tilia tomentosa). Mezi těmito, svým vzrůstem mohutnými stromy, jsou i méně nápadné, ale přesto vzácné dřeviny: jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zerav japonský (Thuja standishii), nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus), katalpa (Catalpa bignonioides), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) okrasná jabloň (Malus pumila „Niedzwetzkyana“). V celém parku hojně roste několik zahradních forem tisu.

Na prvním nádvoří zámku si pozornost zaslouží krásně rostlý rozložitý ořešák černý (Juglans nigra). Z jeho ořechu byl vypěstován, a v roce 2000 v jeho blízkosti vysazen, mladý nástupce tohoto krasavce.

V údolní části parku jsou drobné romantické stavby - čínský pavilón a koupadlo, uměle vytvořené „orlí hnízdo“ a řada mostků a dalších drobných staveb. Z vyhlídek nad severním svahem se otevírají krásné pohledy na zámek a panorama městečka.