Automatické mlýny v Pardubicích

První pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880–1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány a proto je pro stavbu typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Gočár v té době zároveň projektoval lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Josef Gočár je mnohými považován za největšího českého architekta 20. století. A kdo že byla ona rodina Winternitzů, po které byly automatické mlýny pojmenovány? Šlo o významnou rodinu, která výrazně ovlivnila Pardubice počátkem 20. století. Bratři Egon a Karel Winternitzové vlastnili v letech 1909–10 mlýn Valcha, který byl zrušen roku 1910. Následně proto nechali vystavět nové Automatické mlýny. Členové rodiny Winternitzovy byli velmi činní ve veřejném životě Pardubic, avšak během genocidy za druhé světové války jich spoustu zahynula v nacistických koncentračních táborech. Architektura Gočárových automatických mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. V druhé polovině minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, v areálu vznikly i další budovy. Od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou. Nový život pardubických Automatických mlýnů Od roku 2015 procházejí Automatické mlýny díky iniciativě Lukáše Smetany pod hlavičkou jejich rodinné Nadace Automatické mlýny proměnou na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Automatické mlýny jsou ojedinělým příkladem partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Na proměně celého areálu a přilehlých veřejných prostranství se nyní podílí Pardubický kraj (Gočárova galerie) i Statutární město Pardubice (GAMPA, Sféra).  V první etapě přestavby areálu, v letech 2019–2023, se veřejnosti otevřely čtyři budovy, park před hlavní mlýnskou budovou a nové vnitřní náměstí. Návrhy těchto staveb pocházejí od předních českých architektonických ateliérů: Transat architekti (Gočárova galerie), Šépka architekti (Sféra, GAMPA a veřejná prostranství) a Prokš Přikryl architekti (Nadace AM / Silo). V druhé etapě výstavby přibudou do souboru další tři nové bytové a komerční objekty doplněné o občanskou vybavenost, které navrhuje Zette ateliér pod vedením architekta Zdeňka Balíka, který stál u zrodu celé myšlenky revitalizace brownfieldu spolu s Lukášem Smetanou. Komentované prohlídky se konají každý víkend od 10, 12, 14 a 16 h.