Vyšehrad

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Vyšehrad poskytuje návštěvníkům jedno z nejkrásnějších panoramat staré Evropy, klidné zastavení a odpočinek v parcích, podněcuje pozitivní naladění pro kulturní a duchovní záležitosti. Využít můžete 90 minutové komentované prohlídky Vyšehradu s průvodcem, která je dostupná po celý rok.

Martinské kasematy postavené v době vlády Marie Terezie jsou také přístupné s komentovanými prohlídkami, a to každý 2. a 4. víkend v měsíci, vždy v 11 a 14 hodin. Sraz na prohlídku je v Informačním centru Špička. Cena za prohlídku je 50 či 30 Kč.

Nově je také dostupná kaple Stětí sv. Jana Křtitele, která se nachází kousek od
rotundy sv. Martina. Komentované prohlídky každý 1. a 3. víkend v měsíci, vždy v 11 a 14 hodin. Sraz na prohlídku je v Informačním centru Špička. Cena za prohlídku je 50 nebo 30 Kč.

Další nabídka areálu:

• Staré purkrabství - pohádky a večerní pořady
• Galerie Vyšehrad (nad Libušinou lázní)
• Výstava Cihelná brána
• Gotický sklep
• Kasematy se sálem Gorlice
• Letní scéna (přírodní amfiteátr)
• Vyšehradský hřbitov - Slavín

Přístupná je samozřejmě také bazilika sv. Petra a Pavla a Vyšehradský hřbitov.

Z historie: tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem "Staré pověsti české". Vyprávějí o kněžně Libuši, jak ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy, kterak vyslala poselstvo za zakladatelem panovnické dynastie Přemyslem Oráčem, o udatném Bivojovi, o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály či o dívčí válce. Vyšehradské pověsti vysvětlující a oslavující vznik a počátky přemyslovského státu povýšily toto území na jedno z nejpamátnějších míst českého národa.

Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století. Novou kapitolu v dějinách Vyšehradu začíná vláda Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků. Založil nový chrám, baziliku sv. Vavřince, snad nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070.

Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níž po matce pocházel. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému, vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám, mohutnou bránu zvanou Špička. Za husitských válek byl však celý královský okrsek zničen. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu a prakticky v nezměněné podobě (až na vyhořelou zbrojnici v prostoru parku s Myslbekovými sochami) se zachoval do dnešních dnů.

O současnou tvář Vyšehradu se výrazně zasloužili národně orientovaní probošti Václav Štulc a Mikuláš Karlach ve druhé polovině 19. století: Kostel sv. Petra a Pavla byl přestavěn v novogotickém slohu podle návrhu J. Mockera a F. Mikše a respektoval dispozice gotické stavby Karla IV. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě národní pohřebiště v místě farního hřbitova. Výstavba Pantheonu trvala mnoho let. Dnešní hřbitov, tzv. Slavín, vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je současně jedinečnou galerií hřbitovní plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století do dnešních dnů. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.