Hrad Kadaň

Kadaňský hrad (německy) je původně gotický královský hrad v Kadani v Ústeckém kraji. Je chráněn jako kulturní památka České republiky a typologicky se řadí mezi středoevropské kastely.

Hrad v Kadani leží ve významné strategické poloze na rulové skále nad řekou Ohří. Opevnění středověkého města navazuje z obou stran přímo na hrad.

Prvním známým purkrabím byl v letech 1277 až 1292 Albrecht ze Žeberka, vykonávající správu v Žateckém kraji. Podle historických pramenů na hradě příležitostně pobýval Václav II. v letech 1295 a 1297, kdy se přímo v Kadani sešel s kurfiřtem Svaté říše římské Otou IV., aby se dohodli na společném postupu proti králi Adolfovi.

Další významnou událostí bylo také setkání Václava II. s Gutou Habsburskou na hradě. S ní se sice v roce 1285 oženil, ale až do roku 1287 žili odděleně. Součástí doprovodu Guty Habsburské byl i pražský biskup Tobiáš z Bechyně, který královnu doprovázel po celou cestu z Chebu do Kadaně a pak následně do Prahy.

Hrad byl sídlem samosprávy rozsáhlého kraje a v letech 1306–1312 dokonce územní jednotky zvané Kadaňská župa.

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. zažilo město velký rozkvět, tento fakt se projevil i na stavební podobě hradu, který po velkém požáru prošel kompletní rekonstrukcí. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy a Kadaň navštívil hned dvakrát a to v letech 1367 a 1374.

Kadaň se stala v roce 1422 hlavním sídlem křižácké výpravy a také sídlem velitele Fridricha Braniborského. V té době byl nenávratně poškozen raně gotický kastel a jako královské sídlo už hrad nikdy nesloužil.

Král Jiří z Poděbrad nechal roku 1467 obnovit zařízení hradu. Opravu prodělal hradní palác, věž, val a příkop. Dále byl k městu vybudován zvláštní východ k hradu z řece. Roku 1504 nařídil Jan Hasištejnský z Lobkovic novou přestavbu hradu a od roku 1501 na něm sídlil novomanželský lobkovický pár. Kompletní rekonstrukce byla hotová až v roce 1504 a obsahovala nově osazená záclonová okna, nové sklípkové klenby, podobně jako ve františkánském klášteře. V té době stavba ztratila svůj původní raně gotický vzhled.

Roku 1595 se objekt stal z rozhodnutí krále Rudolfa II. majetkem města. Největší škody utrpěl hrad během třicetileté války a to především během švédského obléhání, které hrad proměnilo na příštích téměř sto let v ruinu.

Po požáru v roce 1746 byl hrad výnosem Marie Terezie přestavěn na kasárna. Bylo uvažováno o demolici severního křídla hradu a výstavbě nových obytných prostor pro armádu. Hrad by tímto zásahem přišel o celou pozdně gotickou bránu a o celé severní křídlo včetně fragmentu severozápadní čtvercové věže.

V roce 1811 město opět vyhořelo, ani hradu se požár nevyhnul. Hradní areál byl poté obnoven v letech 1816–1818. V roce 1905 byla už schválena výstavba nového severního křídla nových kasáren. Na konci 19. století patřil hrad městu a armádnímu eráru

21. století

Kadaňský hrad stal zhruba na třicet let depozitářem muzea, dokud nebyl po revoluci opraven a pronajímán nejrůznějším institucím a kulturně-sociálním zařízením (dům s pečovatelskou službou, městská knihovna, obřadní síň, galerie, vinotéka, restaurace). Prostory hradní restaurace byly roku 2012 nahrazeny pobočkou městského muzea, kde byla otevřena stálá expozice zabývající se dějinami a stavebním vývojem hradu v kontextu dějin Kadaně. V prostoru, kde dříve sídlila galerie Karla Havlíčka, byl roku 2014 zřízen víceúčelový muzejní prostor, kde je možné si zkusit zahrát širokou škálu společenských her.

Stavební podoba hradu

Původní hrad typově patřil mezi středoevropské kastely. Stál na čtverhranném půdorysu se čtyřbokými věžemi v rozích. Mezi nimi s výjimkou východní strany postupně vznikla palácová křídla. Alespoň část místností v patrech zpřístupňoval arkádový ochoz. Hrad byl opevněn i proti městu parkánem a příkopem. Během pozdně gotické přestavby byly zbořeny obě západní věže a parkán byl zastavěn budovou brány. Paláce byly nově zaklenuty a osvětleny okny. Archeologické průzkumy odhalily základy dvou věží jižního křídla. Východní a západní průčelí se napojuje na opevnění města.

Nad řekou stojí třípodlažní podsklepená tři křídla kasáren upravených za vlády Marie Terezie.

Z původního hradu se zachovala severovýchodní věž, která má nyní obnovenou valbovou střechu. Severní křídlo je dvoupodlažní a je prolomeno pozdně gotickou vstupní branou.

Podél jižního křídla vede vstup na procházkovou trasu po městském hradebním okruhu. Průčelí všech křídel hradu je v současnosti obnoveno. Odhaleny byly také fragmenty raně gotických okenních otvorů, které ukazují na změny ve výšce podlaží. Interiér hradu však nese stopy různých přestaveb, úprav a rekonstrukcí. V tomto průčelí nad řekou jsou dále odhaleny prvky pískovcového ostění sdružených raně gotických okének ukončených trojlaločnou jeptiškou. Gotická okénka jsou pak dále zachována také v severovýchodní věži. Pozdně gotická ostření se nacházejí v severní bráně. Vznik hradního areálu na skalní rulové terase lze klást do doby vlády Přemysla Otakara II.

Hrad je zbytkem nejvýraznějšího raně gotického kastelu královského hradu ve střední Evropě.