Hmyzí bodnutí

Ošetření po bodnutí včelím žihadlem

Chodí vaše dítě bosky a najednou si sahá na nožičku, která ho bolí? Raději zkontrolujte, zda se nejedná o včelí bodnutí. Včelka vás narozdíl od vosy neštípne bezdůvodně, je to její obranný mechanismus. Pokud včela bodne, vytrhne si i část ústrojí a umírá. V těle vám zůstane žihadlo, které je třeba co nejrychleji odstranit. Čím déle žihadlo zůstává v místě vpichu, tím více hrozí, že reakce po bodnutí bude horší. Žihadlo nemačkejte, vmáčknete tak do krve více jedu. Žihadlo vyndejte nehtem nebo nějakým nástrojem. Místo stačí ledovat, případně použít chladivý gel určený na štípance. Z babských rad můžete místo potřít cibulí, octem či medem. Dítě uložíme do stínu a zajistíme dostatek tekutin. Vždy kontrolujeme, zda nedochází k otoku dýchacích cest. Pokud ano, je nezbytná lékařská pomoc. Lékařskou pomoc, tedy rychlou záchrannou službu na čísle 155, vyhledejte i v případě, že otoky a zarudnutí v místě bodnutí nabývají velkých rozměrů.

Pokud dítě není alergické, neznamená to, že nemůže mít silnější reakci po včelím bodnutí. Stačí aby bylo oslabené, nemocné nebo dehydratované. Může se jednat o vážnou reakci jako kopřivka, nevolnost nebo zvracení. V tomto případě použijte perorální antihistaminika v kapkách. 

Když je dítě alergik

Zda je dítě alergické na včelí bodnutí nepoznáme při prvním bodnutí. To se jen tělo setká s antigenem, kdy v případě alergie, bude přehnaně reagovat na každé další bodnutí. V případě alergie má dítě průkaz alergika a s sebou budete stále nosit vybavení pro první pomoc, tedy adrenalinové pero. Adrenalinové pero aplikujeme nitrosvalově okamžitě po bodnutí, podáváme i běžná antihistaminika. 

Pokud se stane, že dítě či alergická jiná osoba nemá žádné léky, okamžitě voláme záchrannou službu. Ihned poté vyjmeme žihadlo, postižené místo chladíme či ledujeme a postiženého sledujeme. U alergika, který nemá léky, hrozí více otok, svědění, zarudnutí, kopřivka, nevolnost, zvracení, průjem, krvácení až prudký pokles krevního tlaku, promodrání z nedostatku kyslíku v organismu s oběhovým zhroucením. V případě zamezení kyslíku, je třeba provést resuscitaci.

Vosy

Včelky jsou aktivní zejména na jaře a brzy v létě, kdežto vosy nás můžou ohrozit v druhé polovině léta až do konce teplého podzimu. Pokud je dítě alergické na vosí bodnutí, bude mít reakci i od bodnutí sršně. Vosa totiž patří do čeledi sršňovitých. Reakce na včelku sice bývá silnější, ale přesto člověk alergický na vosy, nemusí mít po včelím bodnutí žádnou reakci. Vosy jsou agresivnější, bodnou i bezdůvodně. Nemají zpětný háček na žihadle jako včely, proto žihadlo po bodnutí nezanechávají. 1 vosa nás může bodnout opakovaně. Pozor na boj s vosou poblíž vosího hnízda. V případě ohrožení vosa vystříkne do vzduchu jed a tím přivolá na pomoc další obyvatele vosího hnízda. A jak rozeznat vosu od včelky? Včela je náš nejužitečnější opylovač, proto má na těle chloupky a je spíše černohnědá. Vosa má na těle výstražné žluté a černé proužky. První pomoc při bodnutí vosou je stejná jako u včely.

A co další hmyz?

Vosí či včelí bodnutí může způsobit dokonce anafylaktický šok, kousavý hmyz spíše otok v místě vpichu. Alergickou reakci může způsobit i výše zmíněná sršeň, ale i příbuzný včely čmelák. 

U kousavého hmyzu, který se živí krví, hrozí spíše zarudnutí a svědění. I tak dokáže léto velmi znepříjemnit. Jedná se o komáry, o kterých jsme psali zde. Pozor i na klíšťata, které “řádí” po celý rok.

Prevence

Blanokřídlý, tedy bodavý hmyz, více láká pestré oblečení. Více hrozí píchnutí v případě, že chodíme bosky nebo v sandálkách rozkvetlou loukou. Na druhou stranu je chůze naboso v krásných barevných šatech velmi oblíbená. Je to na zvážení každého, vždy existuje kompromis. Pozor na konzumování sladkých jídel, pití a zmrzlin. Raději se vyhýbejte ovocným stromům, kde je spadané ovoce.